s-1
| Všude
je
něco
.
|
s-2
| Nikdo
nemůže
říct
,
že
62
roků
manželství
může
být
bez
poskvrnky
nebo
bez
jakéhokoliv
nedorozumění
.
|
s-3
| To
není
pravda
.
|
s-4
| Hlavně
ale
,
že
ti
lidé
jsou
spolu
,
že
se
mají
rádi
a
že
vychovali
děti
.
|
s-5
| Musím
říct
,
že
ten
pavouk
to
štěstí
,
aspoň
na
tolik
,
přinesl
.
|
s-6
| Tak
to
vidíte
,
to
je
to
moje
.
|
s-7
| To
jsem
já
.
|
s-8
| Vzpomínáte
si
na
svatbu
?
|
s-9
| Kde
byla
svatební
hostina
?
|
s-10
| Měli
jsme
ji
doma
.
|
s-11
| Měli
jsme
známé
na
venkově
,
poskytli
nám
drůbež
.
|
s-12
| Manžel
byl
tehdy
ekonomem
na
jatkách
,
tak
mu
jatečtí
zvěrolékaři
a
další
jeho
kolegové
poslali
celou
obrovskou
šunku
.
|
s-13
| Jídla
bylo
dostatek
.
|
s-14
| Moje
maminka
pekla
koláče
a
cukroví
celou
noc
,
potom
se
dopoledne
ještě
všecko
dělalo
a
odpoledne
šla
se
mnou
do
kostela
.
|
s-15
| Celou
noc
nespala
.
|
s-16
| Vzpomínám
na
veselku
.
|
s-17
| Mám
překrásné
album
.
|
s-18
| Fotografoval
nás
,
to
jsme
si
vždycky
přáli
,
kamarád
mé
spolužačky
,
té
mé
dívenky
.
|
s-19
| Jmenoval
se
Křen
.
|
s-20
| V
Plzni
to
byl
slavný
fotograf
.
|
s-21
| Udělal
nám
snímky
jako
film
-
když
jsme
šli
do
kostela
,
z
kostela
,
prostě
jako
na
běžícím
pásmu
.
|
s-22
| Musím
ale
ještě
říci
jednu
věc
.
|
s-23
| Nedělal
pochopitelně
zadarmo
.
|
s-24
| Neměli
jsme
k
němu
nějaký
vztah
.
|
s-25
| Prostě
jsme
si
ho
sjednali
.
|
s-26
| Chtěli
jsme
,
abychom
to
viděli
od
prvopočátku
až
do
konce
jako
na
běžícím
pásmu
.
|
s-27
| Můžeme
si
to
třeba
i
potom
někdy
pustit
-
myslela
jsem
si
.
|
s-28
| Když
jsme
ale
tehdy
v
roce
1941
,
1942
dostali
účet
na
peníze
,
tak
jsme
ztuhli
,
protože
ten
film
stál
780
korun
.
|
s-29
| To
bylo
tenkrát
hodně
?
|
s-30
| To
bylo
hodně
.
|
s-31
| Byli
jsme
ale
rádi
,
máme
to
dodnes
a
je
to
opravdu
pěkné
.
|
s-32
| Jsou
opravdu
velké
.
|
s-33
| To
věřím
.
|
s-34
| Byl
to
opravdu
dobrý
fotograf
.
|
s-35
| To
je
moje
svatba
.
|
s-36
| Kolik
jste
tam
měli
hostů
?
|
s-37
| U
tabule
bylo
určitě
takových
dvacet
.
|
s-38
| To
tam
muselo
být
veselo
.
|
s-39
| Nebyla
tam
žádná
hudba
.
|
s-40
| Bylo
to
opravdu
takové
domácí
.
|
s-41
| Měli
jsme
už
svůj
byt
.
|
s-42
| Ještě
můžu
říct
,
co
byla
zvláštnost
.
|
s-43
| Ty
malé
dívenky
jsou
dneska
už
pomalu
stařenky
,
to
ale
nechci
říct
.
|
s-44
| Byly
to
dvě
děvčátka
z
příbuzenstva
,
chodily
tak
do
druhé
třídy
.
|
s-45
| Bylo
jim
tak
šest
let
,
nesly
závoj
.
|
s-46
| Jejich
strýček
byl
tehdy
v
Mýtě
,
už
asi
taky
nežije
,
cukrářem
.
|
s-47
| Měl
tam
krám
a
výrobnu
.
|
s-48
| To
Mýto
,
co
je
trať
na
Prahu
.
|
s-49
| Udělal
nám
dort
,
jako
kolo
od
vozu
.
|
s-50
| Udělal
ho
v
největší
formě
,
která
tehdy
existovala
.
|