Dependency Tree

ak_020.06

Date19
Year19

Select a sentence

s-1 Profesoři nám všechno diktovali .
s-2 Neměli čas ani nám to pořádně vysvětlit .
s-3 Celé hodiny jsme psali a psali .
s-4 Byla jsem doma , oni psali a jsem neměla nic .
s-5 To bylo strašné .
s-6 Věděla jsem , že se to musím do maturity nějak naučit .
s-7 Ve vlaku nás jezdila taková parta , jezdili i lidi třeba z průmyslovky .
s-8 Lidi z Rokycan prostě jezdili společně .
s-9 Znali jsme se .
s-10 Šla jsem na nádraží a uprosila jsem je .
s-11 Vždycky se zastavili ve škole a přinesli mně sešity .
s-12 Správně jsem měla ležet v posteli , ale běžela jsem celá nemocná na nádraží .
s-13 Doma jsem to rychle opsala a ráno zas běžela na nádraží .
s-14 Moji spolužáci mi napsali , to hnedka vrátím , že druhý den se píše zase dál .
s-15 Tak jsem vlastně celou nemoc , kdy jsem měla ležet , pořád něco opisovala a běhala na nádraží sem tam se sešity .
s-16 Uzdravila jste se úplně , nebo máte nějaké následky ?
s-17 Mám následky .
s-18 Játra mám docela v pořádku .
s-19 S maturitou byla ještě další komplikace .
s-20 Asi týden před maturitou jsem začala do školy jezdit .
s-21 Doma jsem se to učila ze sešitů .
s-22 Před maturitou jsem tam potom jela , sešla jsem se tam se spolužáky .
s-23 Říkali , že nic neumí a jsem si taky myslela , že nic neumím .
s-24 Řekli nám , kdy bude kdo maturovat .
s-25 Na přišla řada jeden den odpoledne .
s-26 Ještě ten den ráno , když jsem se probudila , jsem na stole měla cedulku od maminky " Vymáchej a pověs prádlo " .
s-27 Tenkrát jsme byli vychovaní tak , že jsem nemohla říct : " nemám čas , " nebo takové .
s-28 Byla tam prostě cedulka " Vymáchej a pověs prádlo " , tak jsem to udělala .
s-29 Asi toho prádla bylo moc , zabralo mně to strašně času .
s-30 Najednou bylo poledne a viděla jsem , že nestihnu vlak .
s-31 Ona vůbec nedbala o vaši maturitu ?
s-32 Ne .
s-33 Myslela si , že to stihnu a napsala mně ten lísteček .
s-34 Netroufla jsem si to neudělat .
s-35 To pro vás muselo být opravdu těžké .
s-36 Myslela jsem , že to stačím .
s-37 Bylo to hrozné .
s-38 Viděla jsem , že vlak mně ujel , tak jsem se sebrala a utíkala na kraj Rokycan na stop .
s-39 To ale nebylo tak jednoduché , protože v roce 1952 nebylo tolik aut , jako je teď .
s-40 Aut jezdilo málo .
s-41 Stála jsem tam vymóděná ve svazácké košili a mávala .
s-42 Docela brzo mně ale zastavilo osobní auto .
s-43 Hrozně jsem se omlouvala a říkala jsem , že potřebuju nutně do Plzně , že mi ujel vlak a že jedu na maturitu .
s-44 Byl tam nějaký pán a hned vzal .
s-45 Stejně jako vy nemohl vůbec pochopit , že jsem se těsně před maturitou nemohla soustředit na maturitu , ale musela jsem pověsit a máchat prádlo .
s-46 Vůbec to nemohl pochopit .
s-47 jsem mu to teda nevymlouvala .
s-48 Byl hrozně hodný , zavezl úplně ke škole , takže jsem to pěkně stačila .
s-49 U maturity jsem měla štěstí , měla jsem asi dobré otázky nebo jsem se to tím opisováním naučila nebo mně z předchozích let přece něco v hlavně zůstalo .
s-50 Nakonec jsem měla , představte si , vyznamenání .

Text viewDownload CoNNL-U