|

ps2013-019-09-006-056.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-11-05 ps2013-019-09-006-056 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

56. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - prvé čtení

Date2014-11-05
Meetingps2013/019
Agenda Itemps2013/019/056
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/s019273.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index Page 1 > 2
Místopředseda PSP Jan Bartošek56. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva /sněmovní tisk 306/ - prvé čtení I zde požádám paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby přečetla tento návrh z pověření vlády. Prosím, ujměte se slova. Ministryně spravedlnosti ČR Helena VálkováVážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, opět v souladu s plánem legislativních prací Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva. Ty podstatné body bych zase shrnula asi takto. Za prvé dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by tedy měl být poplatníkem ten, který žádá notáře o provedení zápisu, a notář bude plátce takového soudního poplatku. Čili tato změna navazuje na zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonat přímý zápis do veřejného rejstříku. Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečností do veřejného rejstříku provedený notářem, čili to je ta nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění jich soudu. Navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis a poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá, odvádí správci poplatku, tedy soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů na zápis, než tomu bylo doposud. Dále se navrhuje navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, protože řízení o vydání elektronického platebního rozkazu zhruba ve dvou třetinách končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení, a hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do tzv. agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou, a potom tedy korespondující povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. Můžeme tedy konstatovat, že žalobci mnohdy podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení, kde to stejně ale končí potom. Z výše uvedeného důvodu se navrhuje, aby výjimka, což víceméně vede k obcházení zákona, pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Také nesmíme zapomenout na to, že stát získá daleko méně finančních prostředků právě v důsledku převodu poplatkové povinnosti v souvislosti s prvním novelizačním bodem, kdy rejstříkové soudy budou vyřizovat méně návrhů na zápis než dosud. Budou to logicky notáři. S ohledem na praxi se také navrhuje změna věcné příslušnosti v řízení o příspěvky členů společenství na správu domu a pozemku a spory o náhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb. Dle účinné úpravy by tyto soudy měly rozhodovat podle převládajícího výkladu - také to není jednoznačné - krajské soudy. Obsahově se jedná o spory drobné nebo věcně nenáročné, podobně jako třeba spory o neuhrazené nájemné, a ty dovedou dobře běžně řešit okresní soudy. V minulosti bylo vrchními soudy rozdílně rozhodováno o věcné příslušnosti soudů, a právě proto návrh nové úpravy jasně stanoví, že v těchto rozhodováních jsou příslušné, nebo by měly být napříště příslušné soudy okresní. Mění se dále místní příslušnost soudů v řízeních o dávkách pěstounské péče a řízení ve věcech dávek pěstounské péče a dávek v nezaměstnanosti se osvobozují od soudního poplatku. Čili naopak tady jde o osvobození od soudního poplatku. V současné právní úpravě je rozložení agendy v těchto věcech značně nerovnoměrné, mnohdy se to výrazně projevuje i v nežádoucí odlišné délce soudního řízení, zejména je to vidět na výrazné přetíženosti Městského soudu v Praze, a dle současné právní úpravy se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče řídí ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, tedy dle sídla prvoinstančního správního orgánu. Ve věcech dávek pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným soudem pak musí být vždycky Městský soud v Praze. Právě proto se navrhuje, aby se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče určila podle bydliště navrhovatele, jako je tomu u jiných dávek, například dávek ve věcech zaměstnanosti. Tím jsme odstranili i určitou délku, neúměrné průtahy ve vyřizování těchto věcí. Tato agenda se přesouvá na krajské soudy podle bydliště navrhovatele, nebude se tedy místní příslušnost nadále, pokud projeví Poslanecká sněmovna souhlas, určovat dle sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities