|

ps2013-019-05-010-064.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-10-29 ps2013-019-05-010-064 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

64. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 250/ - prvé čtení

Date2014-10-29
Meetingps2013/019
Agenda Itemps2013/019/064
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/s019148.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index Page 1 > 2

Místopředseda PSP Petr Gazdík64. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 250/ - prvé čtení Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 250/1. Předložený návrh odůvodní pan senátor Pavel Eybert, kterého mezi námi vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo. A sněmovnu prosím, aby se ztišila. Senátor Pavel EybertVážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, páni poslanci, připadl mi úkol seznámit vás se senátním návrhem zákona o Národním parku Šumava. Proč právě Senát přichází s návrhem tohoto zákona? (V sále přetrvává hluk.)V Senátu se v průběhu minulých let konala řada veřejných slyšení a seminářů k problematice Národního parku Šumava. Řada výborů opakovaně v minulých letech - Místopředseda PSP Petr GazdíkOmlouvám se, pane senátore, znovu prosím sněmovnu, aby se ztišila. Senátor Pavel EybertŘada výborů opakovaně v minulých letech i letos navštívila Národní park Šumava a členové výborů diskutovali o těchto problémech. Senátorům přišlo velice líto, že příroda, lesní systémy v minulých letech velmi utrpěly, že na Šumavě v národním parku uschlo vlivem nezvládnuté kůrovcové kalamity více jak dvacet tisíc hektarů vzrostlého smrkového lesa. Jelikož dosud žádný z návrhů zákona o Národním parku Šumava nebyl schválen a ten poslední návrh, připravený v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny, skončil s jejím koncem, rozhodlo se dvacet senátorů tento návrh zvednout, dopracovat a podat k projednání v Senátu. Je to zákon ve všech nutných směrech projednaný a schválený dle platných pravidel. Na zákonu pracovalo Ministerstvo životního prostředí, Rada Národního parku Šumava, státní Správa Národního parku Šumava, starostové, zastupitelé obcí v národním parku a oba kraje, na jejichž území se národní park nachází. Prošel celou řadou schvalovacích procesů, jak je to nutné. Jinak to totiž ani nejde, chcete-li dodržet zákonný postup. Že tomu tak bylo a že jak obce tak kraje toto potvrzují, máte v jejich vyjádření, která jste dostali. Přesto jsme my senátoři, Senát, napadáni, že jsme při určování zonace vycházeli vstříc některým vlastníkům a developerům při určování zonace, což je úplně mimo realitu. Zonaci dohodla státní Správa Národního parku Šumava se starosty, zastupitelstvy v roce 2013, kdy ještě nikdo nevěděl, že budeme podávat my jako Senát návrh zákona. My jsme jej přebrali, protože jen tak je možné proces zonace uskutečnit. Zonace v parku rozšiřuje proti stávajícímu stavu první zóny z 13 % na 26 % s tím, že pouze ve 4 % z těchto 26 % bude možné zasahovat tak, aby se stabilizovaly a odpovídaly požadavkům na první zóny a byly schopny samostatného udržení v tomto režimu. Dále předurčuje dalších 8 % plochy Národního parku Šumava do druhých zón - z prvních zón do druhých zón, a to v horizontu plánu péče. Zároveň zonace při tomto násobném zvětšení prvních zón snižuje počet prvních zón ze 135 na 35, a to z důvodu, že dnešní malé a četné ostrůvky prvních zón působí jako pěstírny lýkožrouta smrkového bez možnosti dobré ochrany okolního lesa tzv. pufračními pásmy. Tam, kde dochází k přesunům z ploch z druhé zóny do třetí zóny, ale i opačně, dochází k těmto úpravám po dohodě státní Správy Národního parku Šumava, zastupitelů, starostů, rady parku vždy dle platné a schválené územně plánovací dokumentace. Jde pouze o zhruba jen 20 hektarů z 68 tisíc hektarů Národního parku Šumava. Odpůrci tohoto zákona se vyjadřují, že po schválení tohoto zákona budou zastavěny dvě třetiny plochy parku. Je to naprosto lživý výrok. Zákon říká, že v prvních zónách se nesmí stavět nic mimo zařízení sloužící k ochraně přírody, ve druhých zónách lze umisťovat a povolovat pouze to, co není v rozporu s posláním parku, a v praxi to znamená, že státní Správa Národního parku Šumava vydává závazná, znovu opakuji závazná stanoviska ke všemu, o cokoli a kdokoli požádá. Bez jejího souhlasu v parku nepostaví legálně nikdo nic. Ve třetích zónách, které tvoří méně jak 5 % území parku, a jde o zastavěná nebo zastavitelná území, dříve intravilány obcí nebo území natolik pozměněná, že je nelze znovu zařadit do druhé nebo první zóny, lze povolovat pouze to, co je v souladu s platnou územněplánovací dokumentací. I tady se ke všemu vyjadřuje státní Správa Národního parku Šumava, ale také všechny ostatní orgány státní správy a instituce. Bez souhlasu státní Správy Národního parku nemůžete v národním parku v podstatě nic. Nemůžete vytyčovat běžecké tratě, nemůžete provádět geologický průzkum, nemůžete provádět změny ve využití ploch, a tudíž ani dělat změny územních plánů, pokud k tomu nemáte souhlas. Nakonec jsou tyto podmínky identické ve stávajícím nařízení vlády, kterým byl Národní park Šumava založen. Aby byl zajištěn alespoň minimální přístup do prvních zón, a to v souladu s posláním parku, navrhuje zákon základní cestní síť na území parku, po které se bude moci návštěvník pohybovat. Tato cestní síť být vyznačena správou parku a doplňována podle změn. Vstup do prvních zón mimo tuto lesní síť bude jen na povolení správy parku. Výjimku tvoří obyvatelé s trvalým pobytem, vlastníci nebo nájemci pozemku, orgány veřejné správy, správních orgánů a pracovníci záchranného integrovaného systému. V péči o les se postupuje dle obecného principu, tedy podle zákona č. 289/1995 Sb., takzvaného lesního zákona a jeho ustanovení o lesích zvláštního určení s tím, že v prvních zónách přednost zákon 114 z roku 1992, § 22 o ochraně přírody a krajiny. Zde jde opět o shodu se současným právním stavem, který je podle nařízení vlády, kterým byl park zřízen. V zemědělství jsou dle návrhu zákona louky a pastviny využívány pro extenzivní chov dobytka v souladu s ekologicky únosnou mírou zatížení, stanovenou s ohledem na plán péče v národním parku správou parku. Ostatní pozemky nelesní a nezemědělské lze též využívat pouze v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Jelikož území Národního parku Šumava prošlo třikrát masivním vylidněním - odsun českých obyvatel na počátku 2. světové války, odsun německých obyvatel na konci 2. světové války a potřetí při vytváření pohraničního pásma po roce 1948 -, dostala se celá řada pozemků, které by jinde patřily obyvatelům, právnickým osobám, obcím, do majetku České republiky, jeho subjektů. Jak známo, stát za své nemovitosti daň z nemovitosti neplatí. Toto významně snižuje příjmy obcí a dělá jim tuto situaci a problémy i celá řada dalších problémů z hlediska péče o obce. Z tohoto důvodu navrhujeme zákonem převod některých pozemků do vlastnictví obcí z majetku státu. Ono to většinou jde i podle současných právních norem, ale jde o proces dlouhý, administrativně náročný. Došlo by tak ke zjednodušení byrokracie. Ze stejných důvodů pak navrhujeme i finanční příspěvek, a to ve výši 500 na rok za každý hektar katastrálního území obcí, které se nacházejí na území parku. Stát v těchto katastrech vlastní převažující procenta ploch a ne vždy se o stará tak, aby s tím byla obecná spokojenost - neseká trávu, kopřivy, buřeň, neudržuje cesty.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities