EN | ES |

994

994


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

A tak tiezeze bude ztlaczen Ty pto nebud rozpaczen kdyz (ie tak rytierz(ky (beru

880 Teput?) (ie ywtwarz (ie zderu Krzieziecz reta reta?) whluku Ynhed negednoho ztluku Opacziwlle gey #) na ruby: Mnohemut wytepu zuby

885 Tut mnozi (wu wuoli zdiegi Wtakem rytierz(kem turnegi Rkp. str. 21. Swych (rdeez wuoli napa(u ktoz glu koli przitom ezafu ^) Potom at twe [rdce [togi

590 Rytierzt/'wie °) nechcze pokogi ©) Yhned potom bezmelfkanie Kdezto ftogie pany ypanie Bud hotow byti napoli Kdezto rytierzi koli

595 Wifady (lyffeti trubaeze Mnohyt krziczi nawazacze) Aby mu dal drziewo wrucze Saha 8) kboku?) y bez kotucze Az (ie ftraeh diwati tomu

900 Ondet !°) trziefka yako zhromu Kdyz (ylna burze zuoblaka 11)

Kdez gt rytierz(twa zbierz '?) taka Aby fie tomu okogil 13) Wzdy rad wefele (trogil

!) Tepucz B. ?) reta, interjekce z nëm. rette! dosud se uziva: v Jungm. Sl. sub ret (sle. rata) a Feifalik, Volks- schauspiele aus Mihren, 11: Pichnu a skřikneš retá! 3) fe B. *) kwafu D. 5) twe Rytierzítwo B. 9) V. 890 srov. 789 a 790. 7) vażać zavazovač ran, který službu konal při klání, při turnajích a při sedání či souboji soudním (v. Jos. Jireček, Č. Č. Mus. 1873, 106, a Herm. Jireček: Vše-


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile