946

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

48 1493.

hardum Adelmanum. Ze jest nápis veršované epištoly té nesprávný, přečetše báseň ihned poznáme; neboť nikoli nemohl k cizinci (Němci) Adelmannovi, nýbrž jen ku krajanu ně- kterému mohl Bohuslav takto psáti vyzývaje jej, aby děje české básnicky oslavil. Avšak pravého adressáta udati nemůžeme. Vyšla-li báseň tato také tiskem zvláště, nevíme. Táž báseň nachází se také v rukopisu dvorní knihovny Vídeňské pod čís. 3271 na 1. 25-27, i nadepsána tam: Carmen de miseria Bohemiae (Tabulae cod. II. sv.).

49. Bohuslav Janovi z Domaslavě.

Z Blsan 1493 — 10. října. Vyslovuje své potěšení z úmyslu Pražanů, že vrátí se v lůno církve římské, i napomíná k obezřelosti a vytrvalosti původce úmyslu toho, konečně líčí blaho a štěstí národa, jež z provedení jeho by vzešlo. (Luc. 143 a rkp. Klementinský I. D. 3 f. 1, Vinařický 18.)

Joanni suo de Domaslavia apud tabulas publicas s. d. Fama constans apud nos est primores Pragenses et universum populum ad gremium ecclesiae (quo multis iam annis nullis blanditiis, nullis terroribus perduci potuerunt) sponte venire, ivisseque legatos Romam, qui omnia, de quibus inter sedem apostoli- cam et eos ambigitur, potestati arbitrioque pontificis maximi permitterent. Gaudeo maiorem in modum et magnitudinem gaudii mei non !) capio. Nam quis tam extreme in patriam impius est, ut conversione nobilissimae huius civitatis (quae non solum Bohemiae caput est, sed Germaniae etiam decus atque ornamentum) toto pectore non delectetur? Neque enim dubium est caeteros quoque minoris nominis populos exemplo Pragae ad sanitatem redi- turos. Videor mihi profecto iam quasi per nubem quandam intueri felicia illa tempora et vere aurea, quae sub Carolo caesare vigebant, quando haec florentissima urbs ab omnibus vicinis gentibus írequentabatur, quo neque gymnasium literarum clarius ) neque emporium in toto septemtrionis tractu illustrius ea tempestate erat. Quanquam enim a?) tanto fastigio nominisque celebritate in praesentia longe declinavit, non est tamen desperandum, quod: Carolus praestitit, id huius nostri prudentissimi *) quoque principis sapientia atque virtute praestari efficique posse, si tantum Pragenses ad se reversi non solum rempublicam sed etiam illa, quae ad religionem ceremoniasque perti- nent, ex eius consilio atque auctoritate ?) sibi administranda putaverint, ut hoc tempore non obscure prae se terunt. Ardeo quidem incredibili desiderio, ut opus tam salutare, quod tanto omnium consensu coeptum 9) est, finem laetum et optimo cuivis studiosoque reipublicae inprimis expetendum propediem accipiat. Sed dum naturam ?) imperitae multitudinis (quae huc et illuc levi momento

) K vix animo.

*) M vynechal.

3) M autem e.

*) K pfidává circumspectissimique. *) M auxilio.

9) K conceptum.

*) M notitiam (!)