Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
210
Etrnäste, zumer., quattuordecim: cztrnafte
lodi 9* (id.).
étrnásty, „umer , decimus quartus: kapi-
tola cztrnafta 3*, do cztrnafte*léta 117* (/2 )
&tvery, numer., quattuor : krâlovstvie cztwe-
ra... z toho cztwera královstvie 117^ (;4.)
čtvrt, /, [quarta pars]: snad ve cztwrt
míli 57^ (— leucam unam), kaZdé cztwrty
zed (= quadrature) 58, na kaŻdć cztwrty
neb strané 58 a/d.
čtvrtý, numer., quartus: cztwrte jsú malí
49 ( 2 quarti , kapitola cztwrta 3, 6* a/d. ;
Kliment papež cztwrti 7; pól cztwrty
miery 96* (— tres et dimidiam; a/d.
čtyřiadvacet, »u»mer, viginti quattuor:
cztyrzi a dwaczet mil 58.
čtyřicátý v. čtyřidcátý.
čtyřicet(i) v. čtyřidceti(i).
&tyFidcaty, numer., EtyFidsaty, Gtyrycáty,
&tyrydsaty, numer., quadragesimus: ka-
pitola cztiryczata 29*, kapit. cztiridfata
4, v. násled.
čtyřidceti, čtyřiceti, čtyřicet, čtyřidset(l),
Etyrycet, étyrydset, »umer., quadraginta:
jest jíti cztirziczeti dní 28* cztyrzidczet
tisíc 123, do cztirzidczeti 125", na czti-
rzidczeti dní 8, téch cztirziedczeti dní
46°, cztirziczed panen 76° cztiridczeti
dni 38, vzdéli cztirydczeti dni 46 asd
ćtyfie. numer., quattuor: cztirzie mésiece
8, za cztirzi leta 20, cztirzi nohy . . .
cztirzi spony 9" cztirzi tisíce 118", od
cztirz Żen 56, cztirz jazykuov 8°, ze,
viech cztyrz stran 45, ze TtrztiZ poto-
kóv 5^, cztyrzů nejstarším 118%, na mie-
stech cztirzech 31* a/d.
* čtyřikrát, adr., quadruplum: ruce tlusté
cztirzikrat (= in quadruplo) 120, po czti-
rzikrat to uciní (quattuor vicibus; 62*.
dale, /., [longinquitas]: v tej dalij (=ter-
minum) 31; svldsté réeni vz-dali: jest
wzdaly deset dní 26* (— distans per...),
wzdaly dvü dní 31, wzdaly za tti dni
49 ald.; odtud pak ze wzdaly deseti dni
69*.
dále v. daleko.
daleko, I. z. remotum, ll. adc. [longe]:
I. z daleka (—a remotis) 8,
ll. nevelmi daleko od nich 45; tak
daleko, jak ... 17 ażd. ; dale jedúce
(= ulterius) 10, potom dale (= infra)
9 dale psáno 10 (— inferius) afa.
ss. Srovn. dalekÿ.
daleky, adj., remotus: do daleke vlasti 8*
(= remotam) afd. Srovn. daleko.
Чай, /, tributum: béfe veliké dany 96°
(= tributa), žádnému dany nedávaje 27
(= nulli tributarius est) afd.; svláště
často rčení: poddśni jsi w dan 126*
(= tributarii) azd. ss.
dar, m., munus: vSicky darij (= munera)
5, drahy dary (= iocalia) 5, z darij
(= donariis) 35 a/d. ss.
t*Darcirim, x/., zd.: dvě městě Argiron
a f Dartirym 11 (— Dacirim).
dárek, »., iocale: néjaky darek dáti 76*
(= iocale).
dafiti v. drahý.
Darius, zv., m., id. |. (Alexander) s krâ-
lem Daryem 21* Il. král jmenem Da-
ryus... toho krále darij... tomu Da-
riowy 72°.
darovati, v. imp/, remunerare: kterak da-
rugie Kám rytiefe své (= remunerat) 55.
Dartirym v. Darcirim.
dâtl, v. imp/, dare.
l. nic nedadie (— dare nolunt, 31,
dary daducze (— offerentes) 5, Ze
jim dadie hojnost.. 51 ( prebere),
rada jim byla dana ( = data) 5 afa.;
udkteri rieni: dal povolenie 9*
(= prebuit consensum), daw jim
milé vítanie 8* (— suscipiens eos),
aby jemu ženu dal 9, aby jemu
dceru v ženu dal 39" add.
II. žádného cblúpiti dal (— sinebat)
39, žádnej bydleti nedadie 58*
= non permittitur) a/d.
lll. dáti sé — ihned gfu fie daly ve-
likemu kämovi 91 (= vsdali se).
Srovn. dávati.
datil v. datyl.
datyl, м., id.: ovoce jich slove datyli
123* (— dactilos), jedie datyle to ovoce
19 (— dactilos), víno délají z datyluow
19, 123° (= de dactilis) a/a.
dávati, v. imp/., dare: srov». dáti.
l. Zádnému daní nedawagie 27 ( = nulli
tributarius), dawagi za jeden tFicet
hfiven (— dantur) 16*, jiesti da-
wagi (— exhibentur..) 123*, aby
méli co dawati jiesti (— ut sint in
cibum) 49* a/d.
W. rčení některá: veliké hróze da-
wati 121* (— comminari), (veliký
kám) velmi [fe dawaífe v takové
