Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
prosiny — protivrat
prosiny pl. {. — zebea 724 prosíní (vym
hrachoviny) AB (C prosowiny) =: Ve-
leś. = RVodń. 75"b ald.; nć. prosovina |
— sláma prosová, Hirsestroh Jg.
prositel m. — petitor 1174 prositel AG |
aid. V G 1260 pfidáno prositel supli-
catoc (k vybohadlnik).
Srovn. zaprositel
prosili v. prošenie à prosené
prosky v. brosky
proslatek v. pozlátek
prosně pl. f. = Rogaciones 2409 Prosnye
(míní se křížové dni, pondělí, úterý a
středa po 5. neděli po velikonocích);
srovn, poprosné.
-prosnik v. chleboprosnik
proso nt. — scrutum 759 prosso ABG
Boh. 307 — Wiesb. 340 aid.; obyčejně
— milium Rstl. F37 atd.
prosoviny v. prosiny
prospé$nost f. = prosperitas 1510 pro-
spiessnost (rým stromlost) atd.; nz. Kt.
(Jg. neznd).
prospèva v. prozpéva
prostéradlo nt. — linteameñ 1929 pro-
styradlo (omylem; rym tkadlo) = Boh.
634 prostyeradlo (var. prosczyeradlo
diel) = Zid. kp. (Jg) = Lact. (lin-
teum) ald.
prosticó Í. — cuppa 2037 prostyczye
(В: А prosticze) - Boh. 699 prosticze
(var. prosczicze dial.) = Wiesb. 945
atd. Zaniklo.
prostivadlo v. prostéradlo
-prostnik v. sprostnik
-prostnost v. sprostnost
prostoleb m. — vergilia 414 prostolcb
(A : B prostoles omylem; vým vlastleb)
„pisces””.
prostfíédek m. — crona (A :B corna)
750 postrzedek (A, snad omylem; B
prostrzyedek); konfexi vlat, prostíédek,
makovička. Z piv. posródek s/ć. pro-
s(t)rédek, prosédek, postiédek.
prostředník m. = mediator 1217 pro-
strzednik aid. prosty v. podklonén
prosce- v. proště-
„prošené adj. nt. =rogativum (pronomen,
Vokab. 63 prossyene ,,de gramma-
tica" aid.
prosenie nt. — peticio 1479 prossenye |
(rym podkladanie) = Vokab. 163 aid.
Srovn. poprośenic.
V Flajähans: Klarc:, IL.
417
próštěp v. próštěpa
| pr/stépa f. -- scinda 624 prostyepa (A:
prossczepa C, prosstiep G); kontext
lupina, prôstépa, kyj, zpustek. (77:
patrně totéž co proštipec (dřevo na
konci vrozštípené ), proštípí alp.)
protahal m. - exalatus 1382 protahal
AB (rým výkal); Rontext smysl, iććna.
protahal, pot, výkal, jiezda.. Georges
(exalatio : ) exhalatio — Aushauchen,
Ausdünstung.
proti sroun. protidrZenstvie atd.
protidan m.? f.? = antidotum 894 Proti-
dan ABTrial. = Rsti.Drk. 177 - : Veles.
atd. (.,ganz wôrtlich übersetzt‘“ Dob-
rovsky Geschichte, 1818, 307) ,,ra-
dices in apoteca‘‘.
protidfvie nt. = obforium 1966 proty-
drzvie AB — VeleS. ad.
[protidrZenstvie nt. = opposicio Vokab.
210 protydrzenstwye ,de loyca'
— neumělé; zaniklo.
protimluvnost f. — obiurgacio 1440 proty-
mlownost AB = Veles.
[protinav? antarticus Vokab. 280
protynaw ,,de astronomia" — nejspíše
nějaká chyba; avticus 279 wyesokrot.
prolisbdv v. protizpév
(protivenstvie nt. — contumelia Vokab.
429 protywenstwie — Mam. F 87a 1.
protiwenstwie vel rübanie a/d.
protivna f. (adj.?) = ligapta 1891 pro-
tywna AB = Velet. (koniext strich,
zatka, protivna, osit, ožiedlé) mezi ná-
zvy odčvními: Jg. dokládá z vkp. XV.
stol.: huzwuze aby sami sedláři navla-
čovali, protivny k malým i k velikým
sedlóm aby sami ptibijeli. (Zty: doklady
167 1425 a 1427 Arch. Č XIV, 438, 473
a Winter, Řemesla XIV st. 863.)
prolivné v. neprotivné a protivny
protivník m. = contrariator 2246 pro-
tyvnik aid.
[protivnost f. — contrarium Vokab. 172
protywnost ad.
(protivny adj. — contrarie Vokab. 193
Protywne (4 j. pojmy) „de loyca“,
srovn. neprotivné.
== contradictorie Vokab. 194 naiprotiw-
| nieyssie (Kl., nayprotywnyessye Г
omylem) ,,de loyca".
[protivrat m. = colurus Vokab. 281 pro
tywrat „de astronomia''.
27
