Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Úvod. 191
vznikl spor mezi stavy panským a rytířským, o tom obšírně čísti lze ve Sněmích Českých I.
str. 289 a näsl.*)
Na sněmě v Budějovicích, držaném v červenci 1529, byl přítomen Ferdinand I. osobně,
tudíž „sešla“ působnost obou hejtmanů v zemi. Dne 21. července, den před svým odjezdem
do Lince, jmenoval potom král hejtmany nové a sice čtyři: Zdeňka Lva z Rožmitála a Vojtěcha
z Pernšteina ze stavu panského, Radslava Beřkovského ze Šebířova, nejv. písaře, a Wolfarta
Planknara z Kynšperku podkomořího, ze stavu rytířského. Měli se střídati tak, aby vždy
jeden pán a jeden rytíř úřadovali. Ale neprovádélo se to. Nejv. hejtmani bývali v Praze po-
hromadě někdy všichni, někdy tři, nebo dva a zhusta také jeden jediný. Zevrubněji viděti to
lze v dopisech tuto uveřejněných. Nejméně staral se o hejtmanství p. Vojtěch z Pernšteina.
Netrvalo také úřadování těchto čtyř osob dlouho. Počátkem října 1529 byl v Praze opět sněm
za osobní přítomnosti panovníkovy, a nejv. hejtmanství přestalo. Když potom král odjížděl,
jmenoval nové hejtmany, ale toliko dva: Zdeňka Lva в Rožmitála a Radslava Beřkovského
г Šebířova. Začali úřadovati právě v ten den, kdy Ferdinand L. Prahu opustil**) — Vedle
úředního titule „krále JMti a tohoto království hejtmané“ objevuje se také touto dobou dvakráte
rčení: „my jakožto mśsto JMKské držící.“ Ale pan Lev již málo hleděl si úřadu, dobře před-
vídaje, že moc a sláva jeho chýlí se ku pádu. Téměř veškerou práci hejtmanskou zastával
Radslav Beřkovský.
Úřední působnost obou hejtmanů trvala toliko do prvních dnů ledna r. 1530. Asi od
7. nebo 8. dne toho měsíce byl panovník opět sám v Čechách. Dne 11. března 1530***) složil
Zdeněk Lev také nejvyšší purkrabství a uchýlil se do soukromého života. Jest tuze zajímavo
stopovati, jak Ferdinand I. zbavoval se opatrně ale rozhodně povinností svých vůči tomuto
muži a jak ho konečně přivedl až tam, že složil první a nejdůležitější úřad v zemi. Hned
potom ustanoven za nejv. purkrabí Pražského Jan z Wartenberka, týž muž, který již r. 1523
byl v témž úřadě, když král Ludvík I. snažil se zahájiti éru oprav a složil Zdeňka Lva z pur-
krabství. Že Ferdinand I. na Jana z Wartenberka vzpomněl, nebylo panu Lvovi vhod; chtělť
někoho jiného míti svým nástupcem.
Před odjezdem z Prahy ustanovil král opět nejv. hejtmany, a sice zase 4 osoby:
Jana z Wartenberka a Vojićcha 2 Pernsteina ze stavu panského, Radslava Beřkovského a Wol-
farta Planknara ze stavu rytířského. Ferdinand I. dne 15. dubna 1530 odjel z Prahy, a 19.
dubna nejv. hejtmani již vydávají svým jménem nařízení a dopisy. Působnost jejich trvala
až do nového králova příjezdu do země na počátku března 1531. — Na sněmě Budějovickém
toho léta v měsíci červenci držaném ustanovil král Ferdinand nové hejtmany dva: Jindřicha
Berku z Dubé na Dřevenicích a Wolfarta Planknara. Ti byli potom znovu potvrzeni v tomto
úřadě r. 1532 a 1533. Pak již více nejvyšší hejtmani ustanovováni nebyli, nýbrž krále v ne-
přítomnosti jeho zastupoval nejv. purkrabí Jan s Wartenberka, po případě také nejv. hofmistr,
byl-li totiž i purkrabí jinde zaneprázdněn.
Hejtmani krále JMti a království Českého, či krátce nejvyšší hejtmani, měli vlastní
kancelář. Roku 1528 připomíná se Jam Žařecký z Pisnice jakožto „kancléř nejvyšších pánů
*) Srovnej moje Einige Beiträge zu den běhm. Landtagsakten von 1526—1534 ve Zprávách o zasedání
král. Č. Spol. Nauk 1876. — Ze Sněmů Českých, z tohoto pojednání, z knih komorního soudu a z jiných
materialií archivních, kteréž jsem si pro dějiny XVI. věku sebral, čerpány jsou všecky zprávy nad
čárou vypravované.
**) Dne 14. října 1529 byl král v Benešově a z téhož dne jest první dopis nejv. hejtmanů.
***) V Palackého Přehledu omylně 1528.