Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Dopisy z roku 1525. 87
mé psaní čteno bylo, někteří, kteří by rádi brali, o to dosti fakali, a najvice pan
Lev, tak jakž zprávu mám, rozličně zle mne a nepravě i mé psaní vykládaje, ješto
podlé onoho přísloví mně jest jednostajná věc, když mne lotr haní a kurva chválí!
A něco také nesu, nechtěje žádných zmatkuov JKMti pro své věci činiti. A mám za
to, že všickni to ráčíte věděti, že jest se JKMt nedlużil a duochody JKMti také
vládli jiní!
Nyní pak pan Lev volá ku právu a křičí. On dobře ví, jak jest je sám za-
choval a jakým jest spuosobem v tu moc opět všel, kdež by jemu jměli všickni roz-
uméti, JM-liKské v tom co dobrého či svého obmýšlí? A když čas přijde a místo
tomu bude, chci já to rád, dá-li pán Buoh, před pánem svým i před stavy tohoto
království šíře oznámiti tak, jakž sama pravda ukazuje. Protož VMt a vy všickni,
znajíce toto mé zastavení, předkem pro JMKské, pána nás všech milostivého, dobré,
a tak pro všech tohoto království obyvateluov dobré, žádám a prosím, ač byli-li
byšte od pana Lva neb od koho, kdo by jeho věci jemu náležitější na se bral,
k tomu obesláni neb napomínáni a k válečnému běhu proti mně pozdviháni, že se
neráčíte pozdvihovati. Neb sem ten nikdy nebyl, nejsem a buohdá nebudu, abych
v čem proti JKMti, — pána mého milostivého věrně se přidrže, tak jakž na ctného
pána poddaného věrného k pánu svému zachovati se náleží, spolu s VMtmi a s vámi
k spravedlivosti chudému i bohatému rád chci pomáhati. A té berně výš dotčené,
co sem přijal, dá-li pán Buoh, když ten řád a spravedlivost výše dotčená svuoj svo-
bodný pruochod jmieti bude, komužkolivěk spravedlivě bude náležeti, rád ji vydati chci.
Také abyšte ráčili věděti, že sem v týž rozum pánuom Pražanóm psaní učinil.
Dán na Soběslavi, v pondělí po sv. Matěji, apoštolu božím, léta od narození syna
božicho tisícého pětistého pětmecítmého.
(L. 8.)
Také teď VMtem a vám posielám přiepis listu, kterýž mi arcikníže Rakúské
poslati ráčil, jemuž vyrozuměti ráčíte. A prosím, že to, což mi JMt knížecká psáti
ráčí, vašim dobrým přáteluom též oznámíte.*)
1450.
Jindřich z Rosenberka Janovi Boryňovi ze Lhoty: že mu peněz půjčiti nemůže.
Ve Třeboni 1525, 8. Mart. Koncept Fam. Boryně.
Služba má, urozený pane Jene, přieteli muoj milý! Psaní vašemu, které ste
mi učinili, tomu sem vyrozuměl. V ceduli ste toho doložili; žádost na mne vzloZili,
*) List tento (německý) zavírá v sobě potvrzení, že pokřik v Čechách učiněný k vojně proti švabskému
spolku, na podstatných důvodech se nezakládá, poněvadž z Němec Čechám naprosto nebezpečí ne-
hrozí. Cf. Palackého Děj. č. V. 2. str. 478.
