Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
244 A. XXIX. Listy pani Perchty Lichtenèteinské z Rozemberla
psal, mám-li naň péče jmieti. I nehodíť mi se odjeti, jakoZt TMt sám tomu rozuméti
muoże. I véfímt, Ze mi v tom za zlé jmieti nebude&. D. in Telcz f. V. post f. OO. SS.
a. 1449. Jan z Hradce.
8.
1449, 6. Novb. v Teléi. — Týž Jindřichovi z Rožemberka o téže věci. (L. r.)
Ur. p. p. Jindřichovi z Rozmberka přieteli a tovaryši mému milému.
Službu svú vzkazuji uroz. p. přieteli a tovaryši milý! A vědětit dávám, žeť
nebudu moci býti u vás pro některé věci, ježto o tom také píši p. otci tvému.
I věřímť, že se p. otcem svým mluviti budeš, aby mi v tom za zlé neměl, neboť to
Buoh vie, žeť bych k JMti rád přijel tu i dále, kdež by mi rozkázal, bych neměl
tak pilně činiti. D. in Telcz oc f. V. post OO. SS. a. 1449. Jan z Hradce.
9.
1449 v Mikulově. — Perchta Jindřichovi bratru svému píše žertovně, posílajíc mu medvěda (?)
(L. r.)
Dem edlen herren hrn. Hainreichen von Rosenberg, meinem lieben brüder.
Mein willig dienst beuor, lieber bruder! Ich schikch euch hie zu mein va-
schungnarren, vnd mir in seiner narrenwais vil süss gessen hat, und lazz ew wissen,
das er ew nachredt vor mein vnd vor anderen gueten lewten, wie das ir im ver-
sprochen habt zwen wind. Vnd ich in ew nicht pós hab mugen in die hend geben,
wen ich anttwurt ew in mit dem brief vnd bitt ew, das ir in strafit vnd aus den
henden nicht lasst vnd im die hendt hinder ruken pind vnd mit ew gen Orumenaw
furret vnd in dan in das honikvas legt vnd daraus leckcht, vnd ich nach im wider
schikch. Vnd getraw ew lieber bruder, ir werdet das tun, wen er sein wol werdt ist.
Vnd was er auf ew geredt hat, das wil ich ew nicht als verschribn, vnd wan ir
in vmb das strafft, so wil ich ew mer von im sagen, wen ir obgotwillen zu mir
kommen werd. Wan ir in in das honik vas leget, so ertrenket in darin nicht; wen
er ain ander jar zu der narrenwais wol fugen mag, darumb bitt ew die Schirmerin,
das ir sein schonet von seines alter wegen vnd seines glatz, den er hat, welicher
geleich zu weistumb ist, vnd in damit nerret, als die Schirmerin in damit genert hat,
vnd er wol wais, was das gewesen ist vnd sein wollust damit gehabt hat. Vnd im ain
guete pratne maws gebt, das er der zend nicht auspeiss. Vnd bitt ew lieber brüder,
ir wellet im den brief geben, das er in selbs über less. Geben zu Nicolspurg am
fritag. Pericht von Rosenberg hern Hansen von Lichtenstein gemachıl.
