Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1525. 471
toliko na těch penězích ta spravedlivost záleží. I což v tom úmyslu vašeho jest, jakou
jemu odpověď dáti bych měl, to mi voznamte.
Toto také velmi pilná potřeba jest nám věděti, kdo jest těch artikulův z Uher
knížeti dodal, to na králové Její Mti zvěděti; nebo se strojí kníže vo to tuze mlu-
viti a zrádce dávati, kdo jest je na něho spisoval sc. Pak zde se vo tom mluví, že
by je Cetně*) měl panu Štefanovi Šlikovi poslati, a pan Šlik knížeti.
Toto prosím vždy zpuosobte, ať král JMt ráčí psáti panu podkomořímu, aby
k ruce JMti přijal ty berně k sobě od pana z Rozmberka a pana Jana Leskovce,
podle jich podvolení. A též ať král ráčí psáti knížeti a panu Lvovi, že jest ráčil to
vopatřiti svými penězi, aby ti podílové z berní byli dáni, komuž jsou ukázáni na
podíly; a ty peníze že jest ráčil rozkázati podkomořímu svému vydati těm osobám,
kterýž jemu od nich voznámeny budou, aby vo to různic a pozdvižení země nebylo
a vo to činění počtův, když jest pan z Rozmberka i pan Leskovec na JMti přestali ;
to že jest JMt ráčil k sobě přijíti a časem slušným vo to je slyšeti i spravedlivou
výpověď mezi nimi učiniti. A protož aby ty osoby, kterýmž se ta berně vydati má,
byly od nich panu podkomořímu voznámeny sc. Nebo tudy mnoho těžkosti nám ubude.
Psaní to hanlivé, kteréž pan Lev vo panu z Rozmberka činí králi JMti, v to
sem nahlédl a poznal sem, že všecko jeho mistrovství a chytrost v něm jest zavřína.
I zdá mi se, že by se proti tomu mohlo králi JMti od pana z Rozmberka dvorsky
odepsati, jeSto by jej v srdce trefil, až by po té musil poskočiti. Ale když bych já
odpisoval, tehdy by von mou notuli ihned poznal, nebo by se jemu musilo k samému
srdci uhoditi a velmi ublížiti.
Toto také vězte, že sou včera u mne byli pan Březenský strýc muoj, a pan
Václav Haugwic, vo to se mnou mluvíce pilně, abych se shledal se panem Lvem
a s knížetem Jeho Velebností, a že by rádi se mnou vo ty artikule rozmluviti chtěli,
a na čem by se jaký omyl byl, abychom sobě to přátelsky ukázali; a mnoho vo to
se mnou mluvíce, a že tudy a z toho našeho shledání mnoho dobrého pána našeho
i zemského přijíti by mohlo. I o tom by bylo mnoho vypisovati; i ač vím, že sou
oni to dobrým úmyslem ke mně mluvili, ale pantáta z veliké chytrosti to vede, napřed
něco na něm vyzvěděti chtějíc, druhé aby nás roztrhli, třetí aby mne umluvil, aby
sněm v Praze držán byl, abych vás k tomu vedl sc. Tak já se domýšlím oc. I dal
sem jim tu odpověď, že bych to rád učinil, ale že bych mohl v podezření od svých
pánüv a přátel býti, nežli že vám i některým jiným pánům a přátelům to chci voznámiti,
a bude-li k tomu vůle vaše, že to chci učiniti a s nimi sjeti. I bude-lif vile vaše,
tehdy bych to učinil, jedno proto, abych jim to česky voznámil, že jich všemu šibalstvu
rozomíme, a po něm že nepojedeme, netoliko že mají sebou Paška, ale byť k tomu
i kopu sviní měli, žet nás neustraší; druhé mohl-li bych jaké cestě srozuměti k jed-
| '*) Snad Procek Malý z Cetně, sekretář královský.
