793

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

B. IV. Snómowni wóci České r. 1450. 273

wżdy i s Mišenským ku přímiří swolili do jiného jmenowitého času, nežli s stranů nám odpornů. Neb by ty wéci a to obé spolu, pře Mišenského i nás obů stran, na jednom roce obtiežné a nemožné bylo jednati, tomu každý muože rozuméti. A widůce nás i w tom opčt powlowné, z toho sú nám pak podali a na nás žádali toho, jestližebychom s Mišenským na tom uloženém roku miesto a konec wzali a měli, tehdy abychom proti němu potom do jmenowitého a do určeného času ne- bywali, ani na něho pomáhali. Odpowed jest nase byla na to, že nejsme tak swé- wolni, kdyžbychom již konec a miesto měli s tim Misenskÿm, bychom swéwolně na něm jakých nesnází hleděti chtěli; než bychme jim takowym během, jakož sú na nás žádali, zawázali, nejsme jim toho powinni. Neb takowe zawäzanie netoliko swobodným, ale wězňóm a přemoženým lidem jest přieliš obtieZné, a nàm pak i nad to welmi neslušné a nehodné; a mybychom tehdy do toho určeného času, ačby se zemi České, nebo kterým přáteluom našim ой Misenského sè dalo jaké bezprawie, nemohli jim nic ku pomoci ani platni bjti. Toho si strana nim od- porná opustiti a oblewiti nikoli nechtěli, skrze to k roztrku konečnému weduüce, jakoz jsü i to priwedli. A nám sè jest to zdálo i zdá neprawé, neslušné a ne- hodné jim k tomu swoliti a zawázánu byti. A tak pro ten kus, jenž sě dotýče cizozemce Němce, dáwnicho nepřietele a zhůbce koruny a králowstwie Českého, a našeho odpowědného nepřietele, stalo sě jest roztrženie a nepokoj w této zemi, dali buoh ne mnt, ani jednoti nasf, ani ubrmany dwéma od nás wydanými; jakož to již každý, kohož tato zpráwa dojde, muož očitě wěděti a lehkým a prostým rozumem dosáhnůti, žeť sme my tiem zlým, kteréž sě jest počalo a dale pohiiechu puojde, bohdá newinni, a wěrně jest nám líto toho; doufajíce každému dobrému, że nam takowého zlého litowati pomohü, a to w swé paměti mieti budů. A wy- šlaliby kteraká jiná řeč nebo psanie tomuto odporná od kohožkoliwěk , abyste sč wěřením swým k odporné zpráwé nechtéli a nerodili prichyliti. Nebt jest toho bohu milému a dobrým lidem swědomo, Zet sü sé tyto wéci ted popsané w prawdé tak ďály a staly, a muož to wšechno i wiece, ježto jest tuto pro dlühost pisma opuštěno, dálibuoh časem swým širšími zpráwami býti dowedeno a prowedeno, Také smluwni list we Hradci udělaný swédéi, staloliby sé a preóinilo komuzkoli z našich stran co w ptimifi umluweném a zaručeném , že má to opraweno býti wedle rozkázanie swrchupsaných panuow čtyř ubrmanuow společnicho a jednoswor- ného, we čtyrech neděléch od proZalowanie. Wieme a jisti jsme tiem, Ze jest to dwčma našimi ubrmany neschâzelo ani sešlo; a jedni bez druhých neměli sů moci kázali oprawowati. À na to nám přemnohá přečiněnie dály sů sě od strany odporné; a rowné téZ, jakoZ i wypowéd, takéz i oprawenie sé nàm nestalo. Neb tiem wZdy jest odtahowáno na takowy nekonec, o némZ swrchu prawi a jisti duo-

wodowé jsü wypsäni. NébrZ wÿpowëd opèt w Jihlawë- wsemi étyfmi ubrmany А. C. II. 35