Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
C. I. Staré zápisy roďu Sternberskéhe , 1425. 153
kop na wyprawu; a nemohloliby hotowými penězi býti, ale dédinami swobodnymi,
jakož země za práwo má, a to tak aby ujištěno bylo, kdyžby wdáwána byla, aby
na wiece nemohla sahati, neż což jest nahoře psáno. Také jest umluweno, abych
já pomocen i raden byl panie Perchtě nahoře psané, jestližeby pan Smil bratr
mój chtěl na paní neboli na to zbozie sáhnüti. Pakliby pan Smil tak daleko ty
hrady neb to zbožie swrchupsanć na panie Perchtě řádem a práwem zemským
dosáhl, dobyl aneb wysidil, tehdy ji Ależ nahoie psany hned z těchto umluw
paní Perchtu jmám propustiti. Take jest umluweno, coż jest pani nynie dluhuow
dlużna, aby mi ty jisté dala napsati. A jestlizeby se panie Perchta pro sirotèi
dobré po těchto umluwách musila zdlužiti, aby mně to dala popsáno, wee by se
zdluzila, a ja ji pomocen mám býti, jakozto prietel a stryc tech sirotkuow. A také
toto jest umluweno: jestlizeby ktery purkrabie byl panie kázántm po téchto umlu-
wách ssazen, tehdy ten jiný, kterýž na jeho miestě by byl, aby mi slíbil timż bó-
hem, jako prwni, tolikrát, kolikrát by toho potřebie bylo.
A tyto jsú se umluwy staly w Krumlowč, páně Rosenberského zámku, a
na jeho hradě, kteréžto umluwy já Aleš slibuji pode cti a pod swû dobrû wèrü
křesťansků úplně držeti a zachowati, tak jakož jest swrchu psáno.
Toho wseho na potwrzenie swü jsem peéet priwésil, a pro lepší pewnost
prosil jsem urozeného pana Oldřicha z Rosenberka, pana Jana z Risenburka, Ma-
teje Wisni w tu chwili purkrabie na Welesinè, Buska z Rowného, w tu chwili
purkrabie na Krumlowè, Karla z Cehnic a Alse z Čéhoště, kteříž jsů k mé prosbě
wěcem nahoře psaným swé pečeti na swědomie přiwěsili k tomuto listu. Jenž jest
dán léta od narozenie syna bozieho tisícého čtyřstého čtyrmecietmého, ten úterý
před sw Klementem.
17.
Albrechta ze Šternberka a z Laukowa kompromiss we při se strýci swými o Laukow
a Holešow.
Na Helfenšteině, 8 Mai 1425.
Jä Albrecht ze Sternberka, odjinad z Lükowa, wyznäwäm tiemto listem
sbeenè ptedewsemi, ktoZ jej uzfie nebo čtúc slyšeli budú, že o ty wšechny ne-
zhutí a záwady, kteréž sů byly mezi mnů a urozenými pány Jiříkem a Lackem
bratiicmi ze Šternberka a z Lůkowa, strýci mými, o puol hradu Likowa a o twrz
Holesow, i o ta zbožie a panstwie, což k tomu příslušie, i o jiná wsechna pan-
šlwie a listy, což jest mezi mými a jich předky zašlo, přišel sem a mocí tohoto
listu mocně přicháziem na urozeného pana Petra z Krawař a ze Strážnice, jakżto
na mocného smluwčieho a ubrmana, a slibuji pod swü wérü a pod swú ctí, pod
20*
