354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

172

do únavy. Na př. ještě na str. 101" rozhorluje se kazatel v kázání na neděli devítník takto: „Vím zajisté, že římského dvoru doktorové natahují tohoto svatého evangelium k své jakés septuagesimě a její cerymonii, ale jakož ta jejich septuagesima jest vlašských mozků vý- myslek, což i to slovo vlaské neb latinské ,septuagesima‘ svétle ukazuje, kteréž jazykem polským vlastně okřtiti neumějí ani nemohau: tak také toto evangelium vlastně k nf a cerymonii její slauží, jako římská mše k večeři Páně. Vím, jak vyvozují Jozuiti v postyllích svých tu septuagesimu svau a z ničeho (aby vždy bludu svého po- tvrdili) nětco učiniti chtí ...“

Doklady tyto dostačí k svědectví, k jakým příkrým slovům vedla nesnášelivost náboženská, která působila, že kazutel nedbal vlastního účelu nábožensky vzdělavatelného při svých kázáních a že hlavní zřetel obracel na hádky nábo- ženské. Leč doba bojů náboženských zanechala svou pečeť na horlivém kazateli polském, jenž zoufátémčř nad současným stavem věcí, nad ustavičnými spory a boji, a tuší, že „ty války, hrůznice na světě“ svědčí o brzkém „pádu a skonání toho mi- zerného svëta.“(8”).

Rukopis musejní jest ještě tím zajímavý, že bratr Mikuláš Drabík napsal později do něho svůj životopis, a to na titul- ním listě a na okrajích listu, na němž se začínají Žernovcova ká- zání. Mimo životopis, který jest psán spěšně a neúhledně, připojil Drabik na mnohých místech své poznámky a napsal též kázání na 1.a2. neděli postní (s vročením: 1665).

Kazatelé 16. století, jak jsme již poznali, užívají nad míru rádi polemiky. Byli tehdy četní kazatelé, u nichž jen po- lemika tvořila jádro celého kázání. Věcných, střídmých kázání nebylo mnoho; k nim náleží na př. kázání „O bídě nynějšího ži- vota“ od kanovníka Jiříka Netolického z r. 1568. Též klidným způ- sobemkázánísevyznačuje Jan Achilles Berounský, kněz pod obojí. (Viz Winter, Ź. c. II. 887). Z jeho výkladův nábožen- ských vynikají zvlásté: ,Postlla,^ z latiny přeložená, tištěná v Praze u Jiříka Dačického, v 8%, a „Vejkladové kratičcí na epištoly nedélni a svátečné,“ v Praze 1595 (překlad z latiny). (Jg. 216, Jir. I. 6). „Vejkladové“ jsou v knih. un. 54 F 1128. Obsahují předmluvu překladatelovu k pobožnému čtenáři, datovanou r. 1593, pak latinskou bâseü (dist.): Johannes Achilles Veronensis, minister Verbi Dei (Ex capite Esaiae Prophetae 43). Výklady jednotlivé jsou rozdó-