Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
31
myji je, ce8i, do liznf nosie, maso jin zvlästé varie i kupuji, ale chu-
dému i taléře nedadie .. .“ (242), Mnozí „svá břicha obžerstvím na-
plñujf, majice bricha za boha*. (35). Mnozí ,cizolozie a smilnie à js
jako mezkové neplodní v duchovenství.* (130). Proti pýše vodévu
Hus též horlí, na př.: „Beda těm, kteříž pyšné rúcho pro chlübu
nosie, kteří je divně stříhají, kteří ho mnoho mají, jehož tak mnoho
neb viece molové než oni požívají!“ (18). Bobáči odívají se v sobo-
lové, kuní, hranostajové nebo béliznové kozichy, v télesné rozkoši
nosí rúzné drabocenné košilky, čechlíky, šlojíře; i selský lid śati se
rád a chlubí rozmanitým rouchem: „A již rubáši skoro i u sedlek
budû vypovédéni, ano každý chce choditi v drahém, v krásném
a v pékném a v rozkosuém rüse, a nechce znamenati, Ze bohatec,
jenz sé odieral drahjm rüchem, jest pohfeben v pekle." (240). —
Zvlá$té mnobo bfíchü déje se v masopusté (78) a o po-
svicenich, ,kdy lidé velmé sé obzierajl a jinak rozlièné htésie.“
(416). — Hus kár& téà nespravedlivost a podvody lidí,
kteří užívají nespravedlivých mér a vah. „O nevěrných
mčrách sedlských i méstských“ v. 273. Stěžuje si též do nestej-
nosti měr: „my v Čechách nesjednáme sč v mčrách, nébrž v jednom
městě, v Prazě, jiná měřicě jest na Novém městě a jiná na Malé
stranć ...* (36). — Nespravellivé jednání souduíf kárá Hus
na str. 283—284: Knížata, páni |; měšťané „mordéře zlé propúštějí
na penězích, sami je berúce, neb penieze za odklad odsuzujíce. I kde
u zemka naučili sú sč, aby za sedláka dali pět kop? I tak-li jest
laciu člověk, jenž stojí za vešken svět? Kde sú vzéli nauéenie, aby
měštěnín byl dražší desieti neb pěti kopami než sedlák? a panošč
dražší čtyvydceti kopami než měštěnín? a pán padesáti než panošě ?..
Také neviem, kde sú sč naučili súdcie, dávati pokánie vražedlníku,
aby šel neb jiného najal do Říma a do Cách za toho, jehož jest no-
vinně zamordoval? Proč nesúdie, jako böh přikázal, řka: Ktož zabije
člověka, smrtí umřil?...... [ kterakž tehdy nehřěšie nynější súdcie,
jenž mordéře zlé propúštějí na peuézích nebo pro. ptiezen? . . ."
(283 -- 284).
Také, cose rodinného života týče, Hus udílí různá napome-
nutí a kárá, co se mu nelíbí. Ne ve všem mají děti vodičů po-
slouchati; mezi jiným bájí Bus volnosti ve volbě povolání:
veli-li otec synu, aby był mnichem nebo kuézeu, a vidí-li syn, Ze se
k tomu nehodi, není povinen poslušnosti (31—32), neboť „člověk má
pilně vážiti, který mu sé stav lépe hodí, a prositi pána boha, aby
jemu ten stav dáti ráčil'“ (32.) Boha nemáme prositi za povýšení
