Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
284
svátku svatých apoštolů Petra a Pavla, v Praze 1751“, díl 2. „od
svátku Navštívení Panny Marie až do svátku svatýho Jana, apoštola
a evangelisty Páně, v Praze 1753“. (1. dil fol. str. 582, 2. díl fol.
str. 846.)
Příklad kazatelovy výmluvnosti: „Kdo pak učí, nebo napomíná
lid, aby přikázání Boží zachoval, nežli kazatelové? Kdo pak vy-
kládá, jak se má přikázání Boží zachovávati, jako kazatelové? Kdo
pak připovídá spasení nebeské za zachování přikázání Božího, jako
kazatelové? Kdo pak hrozí trestem na přestupníky téhož přikázání
Božího, jako kazatelové? Naříkají sobě lidé, ... Ze zlý časy jsau a že
hůře nemůže býti, jak je. Věřím. Zdaliž Bůh nepřipovídá skrze ka-
zatele dobrý časy, bude-li lid přikázání Boží zachovávati? Zdaliž ne-
vyhrožuje skrze kazatele zlý časy, jako jest mor, hlad, vojna nebo
nesnesitedlné daně? Jestli tedy Bůh na svědectví svolává nebesa
a zem: Audite, Coeli, et auribus percipe terra: Slyšte, Nebesa, a
ušima pozoruj země!, a svolává čtyry żivly; i ti svolati (zvolati) mohau
na dnešní evangelium z kazatedlnic kazatelové, že oni nejsau příčina
trestu Božího, že nejsau příčina; kterak z kázání jest
malý užitek, ale příčina jsaů posluchačové, že srdce jejich jest
skála, na kterým (!) slovo Páně uschne, jest pak trním zapletené,
v kterém slovo Boží se udusí....“ (ned, I. 276.) .... ,Co se páni
kazatelové namluvějí o synu marnotratným, který svůj díl s nevěst-
kami promrhal vivendo luxuriose, Ziv jsa smilné, a co platno? Páni
synatorové mimo $koljdau do hospody, místokollegium
v zahradách se procházejí, v kterych svau milenku
oéekávají, aaby jíchutné pochautky a dobré vínoitaké
pékny Sátky na krk kaupili, budrodiéüm penfze kradau
nebo dluhy dělají nebo pro peníze na knihy N. B. k ro-
dičům píšau, zatím v kartách a mezi nevéstkami pro-
mrhají.... Páni hodují, maškary držejí, co to peněz stojí!
Na bály, na opery, na komedie, na vysoké hry, na koně, na psy co
peněz rozházejí a z kolik poddaných, z kolik řemeslníků
žebravých Lazarů nadělají!... Kdo kohomůže ošiditi,
ošidí, kde jeden druhému může kus chleba z huby vziti, vezme:
dost bývají napomínáni, aby cizí věci navrátili; oni zatím za vlastní
držejí: co vdovy, co sirotkové trpějí, z kterých páni poručníci,
páni auředníci sobě pomáhají, zatím vdovy a sirotky žebráky činějí !“
(ned., I. 278.)
Pelišot tepe nemilosrdně všecky stavy. Byl to ka-
