Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
114
kusy« znovu spojeny s příslušným »kmenovym ár-
chiveni«.
Obě bernheimské listiny se dostaly do českého archi-
vu korunního roku 1366. Tenkráte totiž dal císař Karel IV.
vyplatiti prostřednictvím Burcharda, probošta vyšehrad-
vx
ského a kancléře království Českého, říšské zástavy
Mainbernheim a Heidingsfeld,") ieZ tehdy náleZely würz-
burskému biskupství. Zakoupil je od würzburského bisku-
pa Albrechta za 6334 liber haléřů pro svého pětiletého
synka Václava. V archivu české koruny je zachována
м”
listina,*) datovaná dne 25. září r. 1366 ve Wiirzburce, po-
dle níž císař Karel IV. dovoluje králi Václavovi, aby pro
sebe vyplatil osady Heidingsfeld a Mainbernheim. Tu se
také výslovně zmiňuje o listině, kterou vydal Leopoldovi
") Městys Mainbernheim, zvaný též Burgbernheim, leží nad ře-
kou Aisch u města Iphofen v Bavořích; připomíná se jiź roku 712
při založení biskupství wiirzburského. (Bavaria, Landes- und Volks-
kunde des Königreichs Bayern, III., Abt. 2, str. 1302.) V privilegiu
císaře Karla IV. pro Bernheim z roku 1347 je též zmínka, že přírod-
ních lázní beruheimských k utišení žaludečních potíží vydatně užíval
sám Karel JV. za svého pobytu v Norimberce. Schirmer, Markt Burg-
bernheim ‘(Jahresbericht des Historischen Vereins für Mittelfranken
XL, str. 98): P. C. Noerr, Chronik des Marktfleckens Burgbernheim
(Würzburg 1844). Nedaleko za Würzburkem při železniční trati do
Ansbachu leží město Heidingsteld, jehož staré zdi a věže jsou podnes
téměř úplně zachovány. V době interregna roku 1268 se stal Hei-
dingsteld bezprostřední osadou říšskou. Karel IV., hodlaje zajistiti
českým králům, jedoucím do Frankfurta k volbě římského krále
anebo na říšský sněm, bezpečný a zároveň příhodný útulek, povýšil
roku 1367 Heidingsfeld na město, nadal jej právem mincovním i trž-
ním a připoiil jej jakožto říšské léno k české koruně. Výrazem této
příslušnosti je znak říšského orla spolu s českým lvem, jeiž podnes
shledáváme na třech branách městských. Kestler, Geschichte der
Stadt Heidingsfeld (Archiv des historischen Vereines für den Unter-
mainkreis II., III. a. V.) jakož i B. Haldy, Das Reichsdorf Heidingsfeld
(Propyläen XX., 1922, čís. 14, str. 109), Roku 1502 obdrželi biskupové
würzburití Heidingsfeld do zástavy a roku 1622 na trvalo. Viz též
»Extrakt über die Beschaffenheit der von der böhmischen Kron ver-
setzten Güter Heytingsfeld Maynbernheim« ze dne 6. listopadu 1603.
Zpráva zaslaná českou kanceláří dvorské komoře; k ní přiložen se-
znam »Verzeichnis der böhmischen Pfandschaft gegen das Stift
Wiirzburg« (domácí, dvorní a státní archiv ve Vídni, odděl. »Bohmen,
Akten«). — Sedláček, Zbytky register králův římských a českých
z let 1361—1480. (Historický archiv čís. 39, str. 31, čís. 110 b, str. 101,
čís. 705, jakož i zápisy z roku 1411, čís. 632, čís. 638 a čís. 705.)
2) Liinig, Codex Germaniae diplomaticus I. (1732) str. 1305, čís.
269. — J. F. Böhmer (Huber), Regesta imperii VIII. Die Regesten des
Kaiserreichs unter Kaiser Karl TV., str. 350, čís. 4390.
