Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
79.
V českém korunním archivu je však zachováno také
několik listin,”) jejichž příjemcem byl otec krále Jana
Lucemburského, císař Jindřich VII.; jejich uložení v na-
Sem archivu korunním lze vysvétliti pouze tím, Ze listiny
ty se vlastné tykaly vécí krále Jana Lucemburského.
vx
O německém archivu říšském v době před 15. sto-
letím nelze, jak známo, mluviti.°) Výklad, že starý archiv
rakouských vévod nebyl pouhým archivem rodovým,
nýbrž i archivem státním, který vzešel z lépe vyvinuté
vv
a tužší správní organisace zemé, pronikl zfejmé do lite-
ratury teprve později.“) V Čechách se dal vývoj poněkud
jinou cestou, neboť tu došlo k ranějšímu rozvoji stavov-
ství, charakteristickému pro západoslovanské země i pro
Uhry, jenž vedl k předčasnému vytváření abstraktního
pojmu státu) vyjádřenému především zvláštní »pečetí
zemskou« (sigillum commune terrae Bohemiae), které
. užívali čeští páni již v první čtvrtině 13. století.) Vývoj
ten se potom za Lucemburků dovršuje, když se počíná
důsledně užívati formule »regnum et corona regni Bohe-
5) R. Koss, Katalog listin etc. I. 2 (1928), str. 61, čís. 66, str.
68, čís. 76 a str. 68, čís. 77.
6) H. Bresslau, Handbuch der Urkundenlehre fiir Deutschland
und Italien I.? (1912), str. 175.
7) Stowasser, Das Archiv der Herzoge von Österreich, Il. c.
str. 1 a sl.
%) V Německu se ještě v 15. století nekryje pojem obce sta-
vovské s pojmem »říše«. Ba, ani v 16. století neznamená ještě po-
iem »říše« říšské stavy. Ke změně státoprávního nazírání v té věci
dochází teprve v polovině 17. století. — Srov. R. Smend, Zur Ge-
schichte der Formel »Kaiser und Reich« in den letzten Jahrhunder-
ten des alten Reiches. Historische Aufsätze Karl Zeumer zum sech-
zigsten Geburtstag etc. (Weimar 1910), str. 441 a sl. — G. Below,
Der deutsche Staat des Mittelalters. I. (1914), str. 182 a sl.
9 Viz mé pojednání »Forschungen zur mittelalterlichen Ge-
richtsverfassung Böhmens und Mährens« (1919), str. 40. Srov. co
praví o mínění, mnou hájeném, A. Luschin von Ebengreuth, Hand-
buch der österreichischen Reichsgeschichte I.? (1914), str. 389 a
393; K. Kadlec, Dějiny veřejného práva ve střední Evropě (1921),
str. 178; H. Bresslau, Internationale Beziehungen im Urkunden-
wesen des Mittelalters (Archiv für Urkundenforschung VI.), str. 64;
V. Novotný, České dějiny I. 3, str. 12 a str. 13. Námitky, jež proti
mému tvrzení uvádí E. Dluhosch ve své disertaci »Das Mitbesieg-
lungsrecht der Böhmischen Grossen« (Jahrbuch der philosophischen
Fakultät der deutschen Universität in Prag II 1926, str. 12), jsou
bezpodstatne.
