Francouzská Hussitica

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images - Tags: Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

facie ad faciem, menciuntur male.!

119 dicunt, quod in sacramento Jehenne Rose, femme dudit Simon

altaris non est verum corpus Becquet, qui soustenoit que le

Christi2 . . . sacrement de l’autel que le prestre celebre n’estoit rien que abus,3 Tassart Fourdin qui avoit un livre par lequel il ne croioit po- int au sacrement de l'autel,4

Vidíme, že v názorech „Vespertilionistů“ a francouzských sek- tářů jest naprostá shoda a to právě v oněch nejrázovitějších. Při- kročme nyní k otázce vzniku českého pikardství.

Předně po stránce vnější. Víme, že k nám přišli roku 1418 sektáři zvaní obecně Pikardi. Že byli původu cizího vysvítá z toho, že jim v Praze nikdo nerozuměl. Dle Vavřince z Březové byl jejich vüdcem ,vir latinus*.5 Lasifiusó pak zaznamenal, Ze dle vypravo- vání sektářů „byli vyhnáni z vlasti k vůli evangeliu“. To zcela dobře odpovídá dějinám inkvisice v severní Francii. Roku 1416 konala se v Tournai a o rok později (1417) v Lille” Je tudiZ velmi pravděpodobno, co praví Papoušek: Přišli k nám „guidam de Misna, alii de Pikardia, alii de Anglia.“8 Jak vidno, Papoušek rozeznává přesně dle zeměpisného původu sektářů a nelze pochy- bovati, Że sektáři dle něho přišlí z Pikardie jsou totožni s Pikardy u Vavřince z Březové. To potvrzuje námi nalezený oběžník z Tournai psaný jedním Valdenským předákem vrátivším se na podzim 1420 z Prahy.

Srovnávejme nyní učení a praxi českých Pikardů s francouz- skými.

. intelligens sacrum panem et le sacrement de l'autel que le vinum et non corpus et sangui- prestre celebre n'estoit rien que nem Christi? . . . abus10

1 Neumann, 41.

2U. d., 45.

3 Beuzart, 471.

4U. m.

5FRB, V, 431.

6 Beausobre, Dissertation sur les Adamites v Lenfantové: L'histoire de la guerre des Hussites etc. 265.

7 Duverger, La Vauderie dans les Etats de Philippe le Bon, 24,

8 Hôfler, Geschichtsschreiber der hussit. Bewegung, III, 159.

» FRB, V, 430.

10U. m.

20