| [1] |
|
|---|
| [2] |
obecné a na každý věk i na každou zemi by se hodilo,
|
|---|
| [3] |
na př. rada, aby král byl spravedliv; ale mnohé naproti
|
|---|
| [4] |
tomu jenom na středověk a jenom na Čechy se hodí,
|
|---|
| [5] |
na př. rada o turnajích, o deskách a j. Proto celou
|
|---|
| [6] |
báseň považujeme za tendenční obzvláště k poměrům
|
|---|
| [7] |
českým XIV. věku ano jistou měrou za báseň alle-
|
|---|
| [8] |
gorickou, nebot mladý král lev, který zde od podda-
|
|---|
| [9] |
ných svých rady přijímá a jejž liška 1382 a opice 1552
|
|---|
| [10] |
jménem královice oslovují, představuje dle úmyslu básní-
|
|---|
| [11] |
kova zajisté nastávajícího nebo nastnpujiciho króle Ce-
|
|---|
| [12] |
ského“). Za báseň allegoriekou považoval Novou Radu
|
|---|
| [13] |
biskup J. Dúbravský, když ji v Theriobulii své (1520,
|
|---|
| [14] |
v. str. 15) pro krále Ludvíka latinsky přepracoval, dru-
|
|---|
| [15] |
hym titulem De regiis praeceptis opatřil a v dedikaci
|
|---|
| [16] |
Ludvíka tím králem lvem býti praví, jemuž se rady
|
|---|
| [17] |
dávají. Za takovou považoval ji také malíř, který rukopis
|
|---|
| [18] |
B (v. doleji) illustroval, anebo vlastněji ten, kdo vy-
|
|---|
| [19] |
myslil obraz lva a orla takový, jaký se v řečeném rkp.
|
|---|
| [20] |
nalézá: lev je tam totiž docela v podobě heraldického
|
|---|
| [21] |
Iva v erbu českém, a orel skoro taktéž v heraldické
|
|---|
| [22] |
podobě orlice na erbu moravském; myslilo se při tom
|
|---|
| [23] |
bezpochyby, že také v textě lvem král Český a orlem
|
|---|
| [24] |
zastupitel a panovník Moravský se rozumí. V textu pak
|
|---|
| [25] |
orel skutečně jako suzerén se představuje pod suverénem
|
|---|
| [26] |
lvem, jako byla Morava pod Čechy. Lev vzkázal pro
|
|---|
| [27] |
své poddané čtyrnožce a pro orla — ne také pro ptáky
|
|---|
| [28] |
ostatní, ty vzal s sebou orel jako jejich kníže; orel
|
|---|
| [29] |
také v rkp. B výslovně knížetem se jmenuje (v. 17).
|
|---|
| [30] |
jej král při vítání jediného objímá (27), jemu vedlé
|
|---|
| [31] |
sebe místo dává (364 B), jej přítelem svým nazývá
|
|---|
| [32] |
(82) a jeho poddaného řeřába ślechetnym hostem (599),
|
|---|
| [33] |
*) Jak Wocel a j. za to mají, snad Václava IV.; viz o tom
|
|---|
| [34] |
poznam. na str. 8.
|
|---|
