[1] |
|
---|
[2] |
nostmi jazykovými můžeme říci, že pochází odněkud
|
---|
[3] |
z jižního kraje moravského.
|
---|
[4] |
Ke slovům, ve kterých spatřujeme zbytek staroslo-
|
---|
[5] |
vanského překladu, náleží J. 20, 21. Pokoj a mír vám.
|
---|
[6] |
Jakož poslal mě otec, a já šeli vy. Muwps &aus. Toc
|
---|
[7] |
ROCŁAANE MA OTEJJE, HAZE съл& Ew. Mar. 16, 6. neZ(a)sajte
|
---|
[8] |
sé me oyæacacante ca. Luk. 5, 1. rybytvy pusursm Mat.
|
---|
[9] |
22, 44. podnoži nohám tvým подъножне moriua TEONMA;
|
---|
[10] |
Mat. 18, 28. jèm daviese nur xaganme. M. 8, 26. co sé
|
---|
[11] |
strasivite хто страшнки ecre; proroënice пророхннцл
|
---|
[12] |
L. 2, 36.; dostogen достоннъ. J. 1, 27. a j. Schválně
|
---|
[13] |
opomiuuli jsme slov, jako blažený — blahoslavený, čas —
|
---|
[14] |
hora, bés, Luk. 11, 25. pometen a ukrašen a pod., domní-
|
---|
[15] |
vajíce se, že snad novými nálezy stránka tato bude
|
---|
[16] |
objasnéna.
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Vydávajíce oba evangelistáře dobře vědomi jsme
|
---|
[20] |
sobě nedostatků, s jakými první vydání obyčejně stižena
|
---|
[21] |
bývají. Již na počátku tohoto století přáli sobě vzděla-
|
---|
[22] |
vatelé starší literatury naší, aby evangelistář Vídeňský
|
---|
[23] |
byl vydán, což děje se teprve nyní, a již napřed kvitu-
|
---|
[24] |
jeme, co proti vydání proneseno bude. Připomínáme jen
|
---|
[25] |
tolik, že v závorky umístili jsme opravy a domysly naše,
|
---|
[26] |
ač mnohé chyby originálu státi v textu jsme nechali,
|
---|
[27] |
ovšem ne bez důvodu, na př. na str. 17 ga yata; na
|
---|
[28] |
|
---|
[29] |
Rukopisy otiskli jsme věrně, a chyby, jež se vlou-
|
---|
[30] |
dily, opravujeme na místě posledním. Posléz vyznáváme,
|
---|
[31] |
že některá čtení na svátky Svatých připadající jsme usta-
|
---|
[32] |
noviti nedovedli, ač jsme se namáhali, majíce po ruce
|
---|
[33] |
dosti značný počet rukopisných i tištěných knih boho-
|
---|
[34] |
služebných.
|
---|