| [1] |
|
|---|
| [2] |
134.
|
|---|
| [3] |
Bohuslav Kašparovi z Tachova.
|
|---|
| [4] |
Z Hasisteina (I507) — 30. ledna. Doporučuje žádost služebníka svého Františka Schneit-
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Domino Casparo de Tachovia artium magistro et canonico ecclesiae
|
|---|
| [7] |
Pragensis s. p. d. Veniet ad te Franciscus Schneyttel de Tachovia, artium
|
|---|
| [8] |
bacalaureus, familiaris meus, opem consiliumque abs te petiturus. Is in familia
|
|---|
| [9] |
mea multo tempore fuit, atque ita se gessit, ut nihil ei obiici atque expro-
|
|---|
| [10] |
brari possit. Quo fit, ut ei multum debeam, atque ideo tibi hominem plurimum
|
|---|
| [11] |
commendo precorque, ubi ad te venerit, ut eum benigne humaniterque excipias
|
|---|
| [12] |
atque audias. Quanquam autem scio te iampridem de Francisco et optime
|
|---|
| [13] |
sentire et honestissime loqui, facito tamen, ut commendatio quoque mea ei
|
|---|
| [14] |
apud te adiumento sit, et ut quae sponte in eum collaturus eras, precibus
|
|---|
| [15] |
meis illectus cumules. Id mihi perinde, ut aequum est, gratum acceptumque
|
|---|
| [16] |
crit, meque tibi propterea non parum obnoxium reddes. Vale. Ex Hassen-
|
|---|
| [17] |
steyn penultima Januarii.
|
|---|
| [18] |
List tento, adressovaný kanovníku kostela Pražského Kašparovi z Tachova, má s přede-
|
|---|
| [19] |
šlým stejné datum dnové; i ačkoli v něm Záležitost doručitelova zevrubně se nerozbírá,
|
|---|
| [20] |
nemůže býti pochybno, že psán byl k témuž účelu jako předešlý. Kratší jeho osnovu vy-
|
|---|
| [21] |
světlíme snadno tak, že žadatel a doručitel byl adressatův krajan, tudíž podrobného líčení
|
|---|
| [22] |
věci jeho nebylo zapotřebí. Kašpara z Tachova uvádí Frind kanovníkem Pražským již
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
135.
|
|---|
| [25] |
Bohuslav Kašparovi z Tachova.
|
|---|
| [26] |
Z Hasišteina (1507) — 8. února. S potěšením děkuje, že žádosti jeho vyhověl. Ne-
|
|---|
| [27] |
schvaluje strojených v Praze na ukonejšení lidu her jakýchsi a strůjce jich kárá. Kárá také
|
|---|
| [28] |
přílišnou mírnost královu proti kacířům. (Luc. 134.)
|
|---|
| [29] |
Domino Casparo de Tachovia canonico ecclesiae Pragensis s. p. d. Cepi
|
|---|
| [30] |
ex literis tuis non parvam voluptatem; nam et iucundum fuit ea, quae volui,
|
|---|
| [31] |
abs te impetrasse et humanitate tua, qua mihi adeo liberaliter omnem operam
|
|---|
| [32] |
tuam polliceris, non delectari non potui. Precor autem, pater Caspar, ut ipse
|
|---|
| [33] |
quoque ex hoc tempore omnia a me iure tuo exigas, putesque me eum esse,
|
|---|
| [34] |
qui tibi ex animo afficitur, cuius rei si quando periculum feceris, cognosces
|
|---|
| [35] |
me ex eo numero esse, qui non tam turpe iudicant ab hostibus armis quam
|
|---|
| [36] |
ab amicis benevolentia officiisque superari Ab adolescentia certe ita vitam
|
|---|
| [37] |
institui, ut cum omnes studiosos mei tum imprimis eos, qui aliquod ingenij
|
|---|
| [38] |
doctrinae virtutisque specimen prae se ferunt, auinem et omni cultu observan-
|
|---|
| [39] |
tiaque prosequar. Quod autem scribis Pragae ludos quosdam spectaculaque
|
|---|
| [40] |
parari, et ea fieri, quae ad vulgus deliniendum spectant, parum mihi probatur.
|
|---|
| [41] |
Manifestum enim est, quorsum ea tendunt. Caeterum, ut inquit ille, qui errore
|
|---|
| [42] |
imperitae multitudinis pendet, in magnis viris non est habendus. Magnum huic
|
|---|
| [43] |
homini ingenium est, multa rerum nostrarum peritia, cloquentia non insuavis,
|
|---|
