EN | ES |

Facsimile Lines

946


< Page >

[1]
1499. 109

[2]
discrimine constituetur. Equidem etsi semper fui otii et pacis cupidior atque
[3]
studiosior quam belli, has tamen simulatas hostium inducias minime probo, et
[4]
apertum bellum quam dubiam pacem atque ex barbara fide pendentem et
[5]
tutius et rei christianae utilius arbitror. Neque tu praeter officium feceris, si
[6]
haec regiis auribus assidue inculcabis. Quid in re literaria egeris, non potui
[7]
ex literis tuis cognoscere: expecto tamen abs te et Origenem de principiis et
[8]
epigrammata Joannis Pannonii et historias Antonii Bonphinii*) et codicem la-
[9]
tinum, qui mihi a regia bibliotheca debetur. Missus est mihi nuper ex Ger-
[10]
mania Arator, qui actus apostolorum versibus cecinit; huius si avidus es,
[11]
curabo, ut tibi exscribatur; nondum enim impressum existimo. Te precor, fac
[12]
me certiorem, quomodo se nuptiae habeant. Vale. 1490. Sept. 14.

[13]
Datum Mitisovo 1490 jest ovšem chybné, neboť všechny narážky v listě hledí k r. 1499.
[14]
Šlechta patrně v listě svém, jehož ovšem neznáme, zmínil se o Schottovi proto, že se mu
[15]
tenkrát do rukou dostalo souborné vydání spisů jeho (Lucubratiunculae vyd. v Štrasburku
[16]
1498), v nichž jest také několik listů a básniček Bohuslavových. Tyto Šlechta pochválil.
[17]
O potřebě společné obrany proti Turkům všech knížat evropských napsal Bohuslav objem-
[18]
nou báseň, která se nachází v čele sbírky jeho básní »Farrago«. Žádané v listě knihy:
[19]
Origenes de principiis (xeok &oxdw) a Bonfinii historiae mohly býti tenkrát jen rukopisné;
[20]
ale Epigrammata Johannis Pannonii snad bylo právě ono tištěné vydání, jež podle listu 66
[21]
přičiněním Šlechtovým nedávno bylo opatřeno. Poslední v listu zmínka o svatbě nejspíš
[22]
platí králi, který tenkrát na ženění pomýšleti počal opravdu, a nikoli Šlechtovi, jak z ne-
[23]
správného překladu toho místa u Vinařického (str. 72) bylo by souditi.

[24]
70.
[25]
Bohuslav Valentinu z Meziříčí.

[26]
1499. Dékuje za pěkný a laskavý list i za poslaný dárek, a slibuje vzájemnou ochotu
[27]
a přízeň. (Nova epist. app. 48.)

[28]
Valentino Mezricensi notario Zatecensi s. p. d. Quae ad me scripsisti, ea
[29]
mihi periucunda fucrunt. Delectabat enim me elegantia literarum tuarum, sed
[30]
animus erga me multo magis, quanquam in ea re peccas, quod mecum ita
[31]
agis, quasi assem elephanto porrigas. Sed non est, Valentine, cur me Par-
[32]
thorum regibus similem existimes, quos sine munere adire non licet: faciles
[33]
ad amicitiam meam sunt aditus, et cum omnibus, qui aliquod virtutis specimen
[34]
prae se ferunt, tum maxime iis, qui literarum studiosi sunt, ex animo afficior.
[35]
Talem autem te esse indices sunt literae, quas ad me misisti, quibus ita tibi
[36]
devinctus sum, ut, nisi te mutua prosequerer benevolentia, discessisse mihi
[37]
a me ipso viderer. Quamobrem facito, ut ex hoc tempore omnia tibi de me
[38]
pollicearis, neque me alium in te putes, quam virtus tua meretur. Cuius rei,
[39]
quotiescunque voles, poteris facere periculum, invenies enim me omnia sincere
[40]
ct agere et loqui Munus tuum mihi gratum est eritque apud me amicitiae
[41]
nostrae monumentum. Vale. Anno 1499.

[42]
Jak adressa svědčí, byl Valentin z Meziříčí tenkrát písařem Žateckým, jímž se stal
[43]
(podle Nauč. slovn.) okolo r. 1495. R. 1491 dosáhl hodnosti bakalářské na Pražské uni-

[44]
*) Mitis četl chybně Monphinii.


Text viewFacsimile