Facsimile Lines

946

Page

[1]	60 1494.
[2]	Zaslán byl Bohuslavovi vytištěný hymnus patrně proto, že existenci jeho v dlouhém
[3]	listě předešlém v pochybnost bral. Tiskopisu takového v bibliografických seznamech jsme
[4]	posud nepostihli; proto myslíme, že se nachází při některém jiném z četných děl Eneäße
[5]	Sylvia, v XV. stol. vytisténych.
[6]	59.
[7]	Bohuslav Viktorinovi ze Vsehrd.
[8]	(1494.) Ze nemůže mu vrátiti epigramm rukou Viktorinovou psaný, poněvadž ho nemá.
[9]	Ze odpověděl jen z pobádání Pibrova, a odpověď tu odvolati že nemůže. Na konci nazývá
[10]	přátelství Viktorinovo líčeným a pokryteckým. (Nova epist. app. 40.)
[11]	Victorino de Wssehrd s. p. d. Petis iterum, Victorine, a me, ut versus
[12]	quosdam, nescio an a te compositos, manu certe tua scriptos, tibi remittam.
[13]	Gessissem iampridem tibi morem, et te cura, quae animum tuum exagitat,
[14]	liberassem, sicubi comparerent: sed neque comparent, neque huiusmodi sunt,
[15]	ut scriniis nostris dignos iudicem, quippe in quibus plus blasphemiae quam
[16]	elegantiae continetur. Neque ego his, quanquam manifeste me peterent, respon-
[17]	dendum putavissem, nisi Joannes meus Pibreus temeritatem illius, quisquis
[18]	tandem eorum versuum autor est, a me retundi et cohiberi voluisset. Quam-
[19]	obrem, si tui sunt, noli indignari, si lacessitus abs te, ut visum est, respondi:
[20]	sin autem, ut tu persuadere conaris, alterius, ille, qui scripsit, in se scripta existimet,
[21]	et quoniam male loquutus est, male quoque se audire aequo animo ferat. Quod
[22]	cupis, ut nostra, ne tibi aliquando obsint, revocem, id si mihi integrum esset,
[23]	perfacle a me impetrares: sed penes Joannem quoque Pibreum eius rei po-
[24]	testas est, qui tantus amator gloriae nostrae est, ut etiam, quae dormitantibus
[25]	nobis excidunt, in vulgus emittat. Quae de amicitia vera commemoras, ea et
[26]	probantur mihi et a natura consuetudineque mea minime abhorrent, neque
[27]	unquam aut violata sunt a me nec violabuntur. Caeterum ut probi integrique
[28]	hominis est amicitias fidas pure, sancte sincereque colere: ita et prudentis
[29]	fictas subdolasque, quantum fieri potest, cavere. Id tibi quoque faciendum
[30]	censeo. Vale.
[31]	Divná věc to, Ze ackoli odpovéd k invektivé Viktorinové adressována Janovi z Do-
[32]	maslavě, a týž výslovně se tam uvádí poštěvačem, zde pojednou udává Bohuslav Jana
[33]	z Pibry, že k odpovědi jej vyzval. Snad měl prve jmenovaný proč báti se následků neka-
[34]	lého řemesla svého, druhý neměl. Z listu Bohuslavova viděti ostatně, kterak také Viktorin
[35]	následků nerozvážného skutku se bál, a rád by byl stopy jeho vyhladil — třeba i zapřením
[36]	původství. Vročení tohoto i následujícího listu vzhledem k určitým datům listů předešlých
[37]	jest samo zřejmé.
[38]	53.
[39]	Bohuslav Viktorinovi ze Vsehrd.
[40]	(1494.) Vykládá krátce, poukazuje ke spisům o těch předmětech, proč zakazuje církev
[41]	laikům přijímati pod obojí způsobou a proč kompaktata jsou neplatná, potom proč zaveden
[42]	coelibát. Nebrání mu, aby k němu přišel na širší poučenou. (Nova epist. app. 24 b).
[43]	Victorino de Wssehrd s. d. Benigne ad me scribis; guapropter responsum
[44]	benignum accipies, maxime cum dederis mihi spem te posse ad sanitatem

Text view • Facsimile