| [1] |
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Český překlad cestopisu Markova Polova.
|
|---|
| [4] |
Jest nyní zjistěno, že nejstarší text, jejž slavný cestovatel a objevce
|
|---|
| [5] |
Východní Asie, Benátčan Marko Polo v žaláři janovském Rusticianovi
|
|---|
| [6] |
Pisanskému diktoval, zachován jest v kodiku pařížské národní knihovny
|
|---|
| [7] |
čís. 7367, vydaném tiskem francouzskou Společností zeměpisnou s nadpisem
|
|---|
| [8] |
Recueil de voyages. et de mémoires publiés par la société de géographie.
|
|---|
| [9] |
Tome premier. Paris MDCCCXXIV. Psán byl tudíž cestopis Markův
|
|---|
| [10] |
jazykem starofrancouzským, jenž promísen jest hojnými italskými slovy
|
|---|
| [11] |
i italismy vě vazbách jednotlivých, také mnohá pochybení formalná i syn-
|
|---|
| [12] |
taktická prokázána, která jasně dovozují, že nebyla franština materským
|
|---|
| [13] |
jazykem spisovatelovým. Mnohá rčení v obou jazycích stejně znějí, ale různý
|
|---|
| [14] |
význam mají; v textu Markovu užívá se jich ve významu italském a sice
|
|---|
| [15] |
obzvláště v nářečí benátském (Schaller, str. 38). Konečně uvésti sluší,
|
|---|
| [16] |
že SG jest ze všech zachovaných textů Markova cestopisu nejúplnější.
|
|---|
| [17] |
Jiný francouzský text, uhlazeným a správným jazykem psaný, jejž
|
|---|
| [18] |
Pauthier položil za základ svého vydání, zachoval se v pařížském kodiku
|
|---|
| [19] |
čís. 10270 a v rukopise bernském. V úvodu praví se, že francouzský šlechtic
|
|---|
| [20] |
Thiébault de Cepoy v Benátkách r. 1305 meskaje, od Marka Pola opis
|
|---|
| [21] |
cestopisu jeho si vyžádal. Syn Thiébaultův Iehan de Cepoy pottdil koli-
|
|---|
| [22] |
kerý opis tohoto textu a prvý opis podal r. 1307 Karlu z Valois, bratru
|
|---|
| [23] |
pozdějšího francouzského krále Filipa VI. Jest pravděpodobno, že odstra-
|
|---|
| [24] |
něny byly při přepisování nedostatky jazykové a stilistické, v původním textu
|
|---|
| [25] |
obsažené. Rukopis pařížský jest úplný a srovnán jsa s textem, Rusticianovi
|
|---|
| [26] |
diktovaným (srv. ukázku u Schallera |. c. str. 41—42), zřejmě povahu opisu
|
|---|
| [27] |
po stránce jazykové opraveného na odiv klade.
|
|---|
| [28] |
Spolu s nejstarším italským překladem vznikl i prvý překlad latinský.
|
|---|
| [29] |
Původcem jeho byl dominikánský mnich Fra Pipino z Bononie, jenž sám
|
|---|
| [30] |
v zemích východních meškal a vedle některých spisů historických i popis
|
|---|
