[1] |
|
---|
[2] |
m. kletecz‘‘; z paralel je však viděti, že původní znění v Boh. i Glossáři
|
---|
[3] |
bylo sice 'klétcě', že však slovakisující opis O se uchýlil a místo českého
|
---|
[4] |
'klétcé' dosadil slovenské “klepec' s pozměněným významem; učinil tak
|
---|
[5] |
ostatně i dále (v Boh. 962) místo ‘klev’ (zevrubnější výklad o tom v Naší
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
kvétná Domine — opravuje Gb. II, 192 v 'dominica', ackoliv se
|
---|
[8] |
míní podle tehdejšího usu zcela »právné nedéle 'Domine, ne longe . .'; v.
|
---|
[9] |
zevrubnéji v slovníku s. v.; i
|
---|
[10] |
küle calculus: tak éte Gb. II, 175 psané 'caule' v Rozk.; mini se
|
---|
[11] |
neduh, nyni 'kámen' zvany, jejZ Klaret svym zpusobem nazval 'kamle';
|
---|
[12] |
psané ‘cale’ četl opis B mylně 'canle', což noví kopisté čtli mylně ‘caule’;
|
---|
[13] |
chybu jasně ukazují paralely;
|
---|
[14] |
; nákrznek filacterium: navrhuje Gb. II, 466, s otazníkem, místo
|
---|
[15] |
rukopisného ‘nakrznak’; ale rym 'novák' ukazuje, že čtení nákrznák
|
---|
[16] |
je v rukopise správné; atd.
|
---|
[17] |
Bylo by ovšem zcela nesprávně, kdyby nové vydání chtělo starším
|
---|
[18] |
předchůdcum vytýkati omyly, jichž někdy bylo tak těžko se uvarovati —
|
---|
[19] |
a nevzpomenouti obtíZi, s nimiZ musili pracovati. Naopak často překvapí
|
---|
[20] |
v Gebaurově Slovníku bystrost, s níž již tehdy otec nové naší filologie
|
---|
[21] |
vystihl některé Klaretovy slovotvorné metody, a opatrný postup při opra-
|
---|
[22] |
vách a konjekturách, pro něž tu zdánlivě bylo otevřeno tak širé pole.
|
---|
[23] |
Základní a nejdůležitější zásada pro úspěšné těžení z těchto bohatých
|
---|
[24] |
zdrojů lexikální látky jest poznání, že Klaret (nehledíme-li k některým
|
---|
[25] |
maličkým nahodilým zápisum vokabulí) jest první, nejstarší a původní
|
---|
[26] |
sbírka této látky jazykové. Nečerpal, podle všeho, z textů literárních, nemčl
|
---|
[27] |
předloh, jichž by byl mohl užíti; Vokabulář i Bohemář, jediné jisté jeho
|
---|
[28] |
prameny domácí, jsou práce paralelni a souvèké. Ze jsou souvéké, snad
|
---|
[29] |
dokonce v téže místnosti vzniklé touž dobou, svědčí ve Vokabuláři české
|
---|
[30] |
názvy astronomické, přejaté z gloss Astronomiáře, složeného r. 1360 — a
|
---|
[31] |
v Bohemáti jmenoryby 'parmy', je teprve v. 1366 se objevila v Cechách. Vy-
|
---|
[32] |
klad slov Glossáře musí tedy býti založen předně a hlavně na Glossáři
|
---|
[33] |
samém — ostatní texty slovníkové čerpají z něho, on je magnus parens celé
|
---|
[34] |
té pozdější bohaté literatury lexikografické. Ale užil ovšem všech dostup-
|
---|
[35] |
|
---|
[36] |
Je teď již naprosto jisté, že Klaret znamenitou měrou užil staro-
|
---|
[37] |
českého prekladu bible, patrně asi v nějakém mammotrektu. Nemůžeme
|
---|
[38] |
zde však najisto rozhodnouti, jaký asi časový interval byl mezi oběma
|
---|
[39] |
pracemi. Jest velmi snadno možno, že obě práce -- mammotrekt i Glossář
|
---|
[40] |
— byly podnikány zároveň: ale je zároveň jisto, že měl Klaret před sebou
|
---|
[41] |
již mammotrekt latinsko-český a že někde rychlým opisem dopustilsechyby.
|
---|
[42] |
Tak n. př. ‘mota est terra' (několikrát v Písmě) měl mamm. přeloženo
|
---|
[43] |
‘“hnula s& jest zem&’; z toho Klaretovo heslo "mota hnula'; 'opus est . .' pte-
|
---|
[44] |
lozeno ‘pilet . ’, z toho dnes zAhadné Klaretovo ‘opus pilet’; chyby ‘hüsé-
|
---|
[45] |
nicé = erugo’, ‘Stevik = locustum’ jsou znämy z Písma (a odtud z mam-
|
---|
[46] |
V. Flajšhans: Klaret, II. 35,
|
---|
[47] |
a
|
---|