EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
Dopisy z roku 1463. 135

[2]
k tomuto listu přivěsiti dobrovolné. Jenž jest dán a psán na Krumlově, léta od
[3]
Narozenie s. b. tisícieho čtyřistého šedesátého třetieho, tu středu před sv. Martinem.
[4]
(Dvanácte pečetí zachovaných ; dvě utrženy.)

[5]
1791.
[6]
Vilém z Risenberka panu Janovi z Rožmberka: o uschování listů. (M)

[7]
V Krumlově 1463, 14. listopadu. Prepis archivu Třeboň. Fam. Riesenberg.

[8]
Urozený pane a příteli milý! Tyto listy v truhlici a druhé v krabici dávám
[9]
TMti schovati, a prosím TMti, jestliže by mne pán Bůh neráčil zachovati a z tohoto
[10]
světa smrtí rozloučiti,; aby nižádnýmu nebyly vydány, leč prve aby můj kšaft byl
[11]
ukázán: a ten kšaft jest aneb bude na pargaméně s mou pečetí a jiných dobrých
[12]
lidí na svědomí. A vedle toho kšaftu, věřím TMti, že tak ráčíte učiniti. Pakliby co
[13]
ten kšaft rozumu neukázal, ale což by vás služebník můj Leva z Mašťova neb Puotha
[14]
z Obitec aneb Havel písař můj zpravili, tím se račte zpraviti. Listové v krabici pří-
[15]
leží sirotkům strejce mýho, když moji rukojmě a , ješto jsem za jistcem, za-
[16]
stoupeni a vyvazeni budou, jim vrácena býti. Pane a příteli milý, toho rač
[17]
védčti: jestli pak že by se událo, že by kšaftu datum poslez svědčilo, než tento list,
[18]
to není na překážku, nebo druhdy kšafty obnovuji a měním. A prosím vás,
[19]
přišlo-li by k tomu, jehož všemohoucí pán rač dlouho zachovati, komuZ byšte
[20]
listy vydávali, račte jeho slibem zavázati, aby vše zdržel a naplnil, což by kšaft
[21]
ukazoval, i také což bych rozkázal, úplně. TMti toho věřím, jako svému milému
[22]
příteli. Dán na Krumlově ten pondělí po svatém Brykcí leta od narození syna bo-
[23]
žího 1463. Vilém z Rysenberka.

[24]
1792.
[25]
Vyznání Jarohněva z Úsuší a Mikuláše Víthy ze Rzavého o Janu Rousovi. (R)
[26]
Na Krumlové 1463, 18. listopadu. Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.

[27]
Jarohněv z Úsušie, hawptman tehdáž Třeboňský, a Mikuláš Víta ze
[28]
Rzavého, sedéním v Hüzné, známo činíme tiemto listem, ktož jej uzřie nebo čtúcí
[29]
slyšeti budú, že nám jest to svědomo a v paměti, když mluvil urozený pán, pan
[30]
Jan z Rozmberka, pán náš milostivý, s slovutným panosí Janem Rüsem z Čemin
[31]
před námi ten pondělí před sv. Martinem [7. listop.], že jest Čeňovcové dal napřed
[32]
věděti puol léta, jakož list na pána jmá, a že jest Čeňovcová pověděla pánu, že list
[33]
ten u Rása. I mluvil pán tu před námi s Rúsem, aby Čeňovcové list ten vydal,
[34]
aby ona ku pánu přijela a penieze vzala a pánu list vrátila. Tu jest Rús toho ode-
[35]
přel a řekl, že jest ten list u něho položen od nie i od Karla; a požádal jest Rüs,
[36]
aby stavil u Karla i u Čeňovcové. A pán jest k tomu svolil, i den jemu menoval,


Text viewFacsimile