[1] |
424 С. XIX. Listiny klášťerú Sedleckého a Skalického
|
---|
[2] |
činy tu ves aneb co od řečeného kláštera zapsali, odcidili [sic] neb jakžkoli zavadili
|
---|
[3] |
a summy připsali, chceme, aby to v nic obráceno bylo a žádné moci ani pevnosti nemělo
|
---|
[4] |
na věčné a budúcí časy. Tomu na svědomí pečeť naši královskú k listu tomuto rozkázali
|
---|
[5] |
jsme přivěsiti. Dán na Budíně v středu po svaté Lucie léta božieho tisícého pětistého
|
---|
[6] |
třinástého, a královstvie našich Uherského čtyrmescítmého a Českého čtyřicátého třetího.
|
---|
[7] |
Visí pečeť královská. Na ohbu není relace poznamenána. Na rubu: Registrata.
|
---|
[8] |
82.
|
---|
[9] |
Vladislav potvrzuje Václavovi Libovskému ze Svinaf nevyplatnost Hlízova, leč by klášter
|
---|
[10] |
Sedleckf si vyplatil tu ves.
|
---|
[11] |
Na Budíně 1514, 12. května. — Orig. perg. arch. místodrž. v Praze.
|
---|
[12] |
My Vladislay z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvátský oc król,
|
---|
[13] |
margkrabie Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický margkrabie oc, ozna-
|
---|
[14] |
mujem tiemto listem všem: Jakož urozeny Vácslav Libovsky z Svinař, věrný náš
|
---|
[15] |
milý, má a drží v jistých zápisích ves Hlízov, kteráž k klášteru Sedleckému přísluší.
|
---|
[16] |
I prošeni jsme jménem téhož Vácslava, abychom jemu tu milost učiniti ráčili, aby
|
---|
[17] |
ta ves od žádného člověka vyplacována býti nemohla, leč od opata i konventu téhož
|
---|
[18] |
kláštera. K kteréžto prosbě jsúce nakloněni pro služby téhož Vácslava, kteréž nám
|
---|
[19] |
činil a činiti nepřestává, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomiem, mocí královskú
|
---|
[20] |
v Čechách učinili jsme nahořepsanému Vácslavovi, dědicuom a budúcím jeho, tu
|
---|
[21] |
milost a tiemto listem činieme, aby od nich ta ves Hlízuov s jejím příslušenstvicm
|
---|
[22] |
od nás ani budúcích králuov Českých ani od žádného jiného člověka vyplacena nc-
|
---|
[23] |
byla ani býti mohla nyní i v časiech budúciech. Než opat a konvent kláštera
|
---|
[24] |
Sedleckého nynější neb budúcí toho moc mají a vždycky jmíti budú, dadúce témuž
|
---|
[25] |
Václavovi, dédicuom neb budücím jeho, summu zápisnü, kterüz na té vsi zapsanü
|
---|
[26] |
mají, tehdy oni pfijmüce tu summu, povinni budá jim té vsi s jejím príslusenstviem,
|
---|
[27] |
tak jakž to sami drželi, k jich vlastniemu držení a požívání postúpiti, a list tento
|
---|
[28] |
i s jinými, kteréž by na to měli, navrätiti bez zmatku a všelijaké otpornosti. Pakli
|
---|
[29] |
bychom my neb budúcí králové Czessczy z omylu neb nepaměti komu kolivěk jinému
|
---|
[30] |
tu výplatu dali, to nemá žádné moci ani pevnosti proti tomuto obdarování našemu
|
---|
[31] |
jmieti. A ktož by tento list s svrchu psaného Vácslava s dobrü vuolí jměl, chcme,
|
---|
[32] |
aby tomu příslušelo plné právo všech věcí svrchupsaných. Tomu na svědomí pečeť
|
---|
[33] |
nasi královskü k listu tomuto rozkázali jsme privésiti. Dán na Budíně v pátek po
|
---|
[34] |
sv. Stanislavu, léta božieho tisícého pětistého čtrnáctého, královstvic našich Uher-
|
---|
[35] |
ského čtrmescítmého, a Českého čtyrycátého třetieho.
|
---|
[36] |
Ad relacionem magnifici domini Henrici Tunckl de Brniczko,
|
---|
[37] |
magistri monete regni Bohemie.
|
---|
[38] |
Poznámka o registrování schází. Královská peóet visí na proužku pergamenovém rozbitá. — Opis
|
---|
[39] |
v archivě Orlickém v kopiáři Sedleckém č. 11 fol. 131.
|
---|