| [1] |
28 Č. 10, 11. po 1408—1408 Juni 16—Juli 16.
|
|---|
| [2] |
neb jinak biedny, tożt* ďábla dosti. Počne-li od něho dietě, tožť“ bolest
|
|---|
| [3] |
v nošení i v rození i v chování; nebude-lif plodu mieti, tozt* hanba,
|
|---|
| [4] |
tesknost a daremné spolu léhánie; urodí-li sě dietě, strach mrtvého neb
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
A kto by mohl ty psotné příhody vypsati, od nichž drahé panictvo
|
|---|
| [7] |
v Christovi a panenstvie v jeho matcě' jest vysvobozeno, a nad" vdov-
|
|---|
| [8] |
stvo a manželstvo velmě povýšeno! O němž písmo svědčí,/ v němž an-
|
|---|
| [9] |
gelé sè kochaji, k němuž pán Ježíš volá řka?*: „kto móž přijieti, přijmi !“
|
|---|
| [10] |
A sv. Pavel* radí mnohými duovody.
|
|---|
| [11] |
Protož militké panny, choti Christovy i dcerky, zachovajte jemu čisté
|
|---|
| [12] |
panenstvie, jenž jest zachovánie vóle od tělesného porušenie v tom neb
|
|---|
| [13] |
v té, jenž jest nikdy nepřivolil, jako Christus, ani přivolila, jako panna
|
|---|
| [14] |
Maria, *k tělesné libosti. Ó blaze bude tomu panici neb té pannč, když
|
|---|
| [15] |
tak stojiece a jiná božie prikázanie plniece, vezmú zvláštnie“ korunu,
|
|---|
| [16] |
to jest odplatu, u věčné radosti! Jiež sé," milé choti Kristovy, silně až
|
|---|
| [17] |
do smrti držte. Lehcě, věrně zdržíte, když věčné královstvie vážiti bu-
|
|---|
| [18] |
dete, marnost světa tohoto spatříte, obcovánie sě mrzkého varovati bu-
|
|---|
| [19] |
dete,! pokoru v skutciech mieti budete, rúcha pyšného milovati nebudete,
|
|---|
| [20] |
a těla Christova často požívati.
|
|---|
| [21] |
Za to prosím, aby pilně tyto věci" pamatovaly: a když mi buoh dá
|
|---|
| [22] |
prázdnost a posla, napíši vám viece. A posielám vám pieseň, kterúž zpie-
|
|---|
| [23] |
váme na nešpoře panen svatých,“ abyšte slova vážíce, radost v srdci
|
|---|
| [24] |
měly a ústy zpievaly; ale aby muže“ neslyšeli, nebť by hnutie zlé měli,
|
|---|
| [25] |
a vy by v hřiech pýchy neb pohoršenie upadly.
|
|---|
| [26] |
Mistr Jan H., kněz nestatečný.
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
M. Jan Hus arcibiskupu Zbyfikovi: na základě dovolení, kterého mu
|
|---|
| [29] |
arcibiskup při svém nastoupení udělil, upozorňuje na četné vady v ži-
|
|---|
| [30] |
votě kněží i na nedostatek řádných kazatelů a vybízí, aby se neztotož-
|
|---|
| [31] |
ńoval se zorhljmi a nebránil činnosti príkladných a horlivých kněží
|
|---|
| [32] |
Zalarovdnim a vypovidänim jich.
|
|---|
| [33] |
[V Praze 1408, Juli 6—16.]
|
|---|
| [34] |
Rukopis (podle Palackého) z 15. stol. někdy hrabat Mitrovských (guon-
|
|---|
| [35] |
dam comitum Mitrowsky in Moravia), nyní nezvěstný (= X). Otištěno podle
|
|---|
| [36] |
k psäno : tost. — 'psáno: matczye. — " následuje Skrtnuté: wdw. — "v rkp. mylné
|
|---|
| [37] |
pani (pany). — ? psáno: zwlaitnye. — Pv rkpe mezera así jedné slabiky. — 4v rkpe: obco-
|
|---|
| [38] |
wánie sé mrzkého warowati sé budete. — "psáno: weeczy. — *psáno: muzze.
|
|---|
| [39] |
' Na četných místech. — ? Mat. 19, 12. — 31. Cor. 7. — * Nelze zjistiti, která to
|
|---|
| [40] |
píseň; slova Husova žadají — známe je teprve nyní ve správné formě — výkladu,
|
|---|
| [41] |
že jde o píseň v Betlemě zpívanou.
|
|---|
| [42] |
* 139’
|
|---|
