[1] |
258 B. XIII. Dopisy nejvyšších hejtmanů krále a království Ceského 1529—1531.
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Radslav Beřkovský Zdeňkovi Lyovi z Rožmitála: aby co nejdříve do Prahy se navrátil,
|
---|
[4] |
protože při úřadě hejtmanském jest mnoho věcí třeba rozhodnouti, na které pan Radslav sám
|
---|
[5] |
|
---|
[6] |
Na hradě Pražském 1529, 15. listopadu (f. 15 b).
|
---|
[7] |
Službu svû vzkazuji VMti, urozenÿ pane, pane a příteli muoj milý! Byšte
|
---|
[8] |
УМ zdrávi byli a dobře se měli, toho bych vám s pravúů vérü vérné rád přál.
|
---|
[9] |
Jakož st2 mi psaní učiniti ráčili, žádajíc, aby příjezd VMti ještě se mohl prodliti až
|
---|
[10] |
k tomu sněmu, a s pány Pražany aby jednáno bylo, aby o své věci v tom strpení
|
---|
[11] |
měli, až do toho času oc: I ačkoli s obtížností mně jest to přišlo, však proto psaní
|
---|
[12] |
jsem jim o takovú věc učinil na obě města. Pak což mi dávají Staroměští za odpověď,
|
---|
[13] |
teď toho VMti přípis posílám. Než Novoměští jsú mi ještě žádné nedali odpovědi.
|
---|
[14] |
Však té naděje jsem, že k témuž svolí, a dadí-li jakú, neobmeškám ji vám také poslati.
|
---|
[15] |
Než za to prosím, neračte příjezdem svým prodlévati, neb jsû toho jisté
|
---|
[16] |
pilné potřeby. Neb několiko se jest pří k tomuto pátku sběhlo, snad sedm nebo osm,
|
---|
[17] |
ješto nejsú některé z nich malé; s kýmž je mám slyšeti? Neb odkládati lidem jest
|
---|
[18] |
obtížné a nepříjemné, a slyšeti jsám třetí neb jsám čtvrtý nebezpečné. Druhé, hajtmané
|
---|
[19] |
z krajuov nám píší listy, berúc odpuštění a opovídajíce se, že v těch úřadech déle
|
---|
[20] |
státi nechtí. Já jim nevím, co za odpověď dáti. A tak bojím se opět, aby nějací
|
---|
[21] |
spletkové v krajích se nezběhli,
|
---|
[22] |
Třetí, račte vódóti, że jest opět veliký rozdíl mezi úřadem VMti a těmi,
|
---|
[23] |
kdož na závazcích jsú, aneb na věži by seděti měli pro dluhy, jakož jste mi pak
|
---|
[24] |
sami o tom také napsati ráčili. Pak nevěda, co jsám činiti, odložil jsem toho aż do
|
---|
[25] |
dvú nedělí; již dvě neděle minuly, takovýž rozdíl jest při tom, jako i prvé. Však
|
---|
[26] |
opět dáno jest jim prodlení až do tého dne. Tito volají, že se jim omyl děje, a jiní
|
---|
[27] |
volají, že jim roku přidávám mimo zuostání sněmovní. A tak nerozumím, aby ten
|
---|
[28] |
omyl aneb neomyl mohl z nich vyveden býti a napraven, leč osobou VMti. Pak,
|
---|
[29] |
když ten tejden mine, již nechť se majlí, neb nemajli, nerad bych s tím více činiti
|
---|
[30] |
měl. A jaké jsú mi supplikací podruhé podali, ted jí vám také prípis posílám.
|
---|
[31] |
Čtvrté, VMti takć oznamuji a přípis posílám, co nám píše pan Fremunt [sic],
|
---|
[32] |
ješto také ta věc malá sama v sobě není před Buohem i před lidmi. Neb sedí-li
|
---|
[33] |
tento nejsa vinen, s těžka se to pánu Buohu dobře líbí, tak dlúhý čas že má trápen
|
---|
[34] |
býti; pakli jest vinen, proč mu se to také nemá státi, čeho jest zaslúžil? A tak
|
---|
[35] |
zbyli bychom s obú stran podezření, i u těch, kohož se ta věc nedotýče.
|
---|
[36] |
A protož snad z těchto příčin již VMt račte znáti, že jest potřebí, aby se
|
---|
[37] |
příjezd váš neprodléval. Jáť jistě ne proto VMti tak často o to píši, abych domuov
|
---|
[38] |
pospiechati chtël, kdybyste rátili pfijeti, než proto, že bych rád viděl, abychom ty
|
---|