[1] |
20 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
---|
[2] |
puokudž by pánu tvému, mému milému příteli; s užitkem bylo, a já bych k tomu
|
---|
[3] |
chtěl připomoci, že by slušně prodán byl. A kdež mi oznamuješ, že u vás po XXX
|
---|
[4] |
a XL hřivnách střiebra na týden dělají, toho já pánu tvému a mému milému příteli
|
---|
[5] |
věrně přeji; u mneť se také, děkujíc Bohu, čím dál, tím lép hory jdou. Datum sabbato
|
---|
[6] |
post festum Omnium Sanctorum, anno domini XV“XX. Petr z Rozmberka oc.
|
---|
[7] |
Slovutnému vladyce Janovi z Vítence a na Svádově, hajtmanu na Horách Matky Božie
|
---|
[8] |
|
---|
[9] |
1344.
|
---|
[10] |
Petr z Rosenberka Janovi z Vítence naučení dává, jak se zachovati, potáhnouli Pražané proti
|
---|
[11] |
Janovicüm.
|
---|
[12] |
B. m. [1520 počátek Nov.]. Prepis & 3767 b.
|
---|
[13] |
SluZba má, slovutny vladyko, příteli milý! Kdež mi píšeš oznamuje, žeť pan
|
---|
[14] |
tvuoj, najvyšší pan purkrabie Pražský, při odjezdu svém do Slezska poručil některóm
|
---|
[15] |
úředníkóm svým oznámiti, přišla-li by jaká na kterého z niech potřeba, aby se ke
|
---|
[16] |
mně utekl. I poněvadž by na tento čas mnohé, prve nebývalé výtržnosti nastávati
|
---|
[17] |
měly, a mezi jiném že by se ten hlas pouštěti měl, že by páni Pražané na pana Sudu
|
---|
[18] |
táhnüti chtéli, prose, jestlize by taková věc se přihodila, ať bych v tom úmysl svuoj
|
---|
[19] |
oznámil, kterak byšte se v tom zachovati méli oc, tak jakž tvé psaní v širších
|
---|
[20] |
slovích obsahuje. I toto jesti zdání mé: poněvadž Janovice v Plzeňském kraji jsú,
|
---|
[21] |
jestli že by jej obehnali, jakož té naděje nejsem, potáhne-li kraj Plzeňský k retuňku
|
---|
[22] |
a budete-li vy od hajtmanuov v kraji našem obesláni, tehdy abyšte ss tak zacho-
|
---|
[23] |
vali vedle kraje; všakž přijde-li k tomu, žeť mne také a strýce mé chyba nebude.
|
---|
[24] |
1345.
|
---|
[25] |
Petr z Rosenberka Václavovi z Lobkovic: o peníze.
|
---|
[26] |
V Třeboni 1520, 5. Nov. Koncept Fam. Lobkovic.
|
---|
[27] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane příteli muoj milý! Byšte se ve zdraví
|
---|
[28] |
dobře měli, přál bych vám. Jakož jsem na žádost vaši Vincencovi do Bononie psal,
|
---|
[29] |
co se pana Jana, strýce vašeho, dotýče, aby mu tam někeré summy zlattých puojčil,
|
---|
[30] |
kdež jesti tak učinil, jakož jsem vám pak to prve psaním svým oznámil, aby se jemu
|
---|
[31] |
Vincencovi záplata stala: i připsali jste mi zase, že se tak státi má. Kdež jsem pak
|
---|
[32] |
za jiné neměl, než že jest se již stalo. I vypravil jest sem týž Vincenc nyní služebníka
|
---|
[33] |
svého naschvále pro ten dluh, kterýž o to ke mně hledí, poněvadž jest pán jeho na
|
---|
[34] |
žádost mó jemu tu summu zjednal, keráž ještě tak, jakž mě zpravuje, zaplacena není.
|
---|
[35] |
A protož vás prosím, že jemu tu summu bez delších odtahuov na Krumlov pošlete,
|
---|
[36] |
abych já od něho napomínání zbaven byl a von také skrze to k delším škodám při-
|
---|