| [1] |
188 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
tomto poslu poslati. Než srozuměl jsem, že vám toliko o to psal, žádaje, abyšte od
|
|---|
| [3] |
něho ráčili za zlaté peníze, co jest vám dlužen, bráti, a že by za zlatý to dáti chtěl,
|
|---|
| [4] |
po čem nynie zlatý uherský platí.
|
|---|
| [5] |
1089.
|
|---|
| [6] |
Petrovi z Rožmberka, jaké učinil opatření v příčině odpovědnictví Zdeňka Malovce; Ze ho
|
|---|
| [7] |
rád na Blatné přivítá, zmiňuje se o nevděčnosti jeho přátel.
|
|---|
| [8] |
Na Blatné 1519, 10. listopadu. Kopiář v archivu Novohradském К. 482—483 | №0 2506.
|
|---|
| [9] |
Od pana Lva. — Urozený pane, pane, přieteli muoj milý! Byšte se dobře
|
|---|
| [10] |
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Poněvadž mi se poselství trefilo do
|
|---|
| [11] |
Lince k doktoru Sebastiánovi o nékterü potřebu, zdálo mi se vám také něco při
|
|---|
| [12] |
tomto poslu napsati. Neb ač tak v nově nic zvláštně neviem, než toliko toto: račte
|
|---|
| [13] |
věděti, když jsem chtěl z Prahy tento pondělí minulý vyjeti, že ten den ráno poslali
|
|---|
| [14] |
ke mně Pražané některé z konšel, oznamujíce mi, kterak jest list nalezen, že Zdeněk
|
|---|
| [15] |
Malovec jim odpověděl, žádajíce, pokud bych se měl v tom zachovati podle úřadu
|
|---|
| [16] |
svého, abych tak učinil. Jakož se tak stalo, že jsem ten den tam zuostal a o té věci
|
|---|
| [17] |
psaním svým, puokudž mi náležalo, do krajuov tohoto královstvie jsem oznámil. Neb
|
|---|
| [18] |
poněvadž máme a povinni jsme obecní zemské svolení držeti, tehdy nám náleží, jedněm
|
|---|
| [19] |
jako druhým obyvatelóm tohoto královstvie Českého v takových věcech sebe ne-
|
|---|
| [20] |
opouštěti. Pak tuto středu přijel jsem na Blatnú, a dnes ve čtvrtek přinesen mi od
|
|---|
| [21] |
vás list po mém poslu, kteréhož jsem k vám z Prahy posílal, ješto mi psáti ráčíte,
|
|---|
| [22] |
že by váš byl úmysl ke mné na Blatnü pfijeti, anebo se mnou se sjeti. I jestliže
|
|---|
| [23] |
přijeti ráčíte na Blatnú, s pravú věrou rád vás uhlídám; pakli budete ráčiti, abych
|
|---|
| [24] |
se s Vámi sjel, také rád to, kdežkoli budete ráčiti, učiniem. A pán Buoh všemohúcí
|
|---|
| [25] |
rač dśti, muoj mily pane a přieteli, abychme se spuolu šťastně a ve zdraví shledali.
|
|---|
| [26] |
Dán na Blatné ve čtvrtek před sv. Martinem léta oc XTX,
|
|---|
| [27] |
Zdeněk Lev z Rožmitála oc.
|
|---|
| [28] |
Cedule v tom listu, Jakož jste mi ráčili cedulku napsati a při tom i podobenství
|
|---|
| [29] |
dotknûti aneb přísloví, ješto tomu jsem všemu porozuměl. I také kdež jste ráčili do-
|
|---|
| [30] |
tknüti a tim tu ceduli zavříti, že se vám zdá, že mně to bude s podivením: i tím
|
|---|
| [31] |
to nynie krátce zavierám, neb se o tom po poslu nehodí široce psáti. Než jestliže
|
|---|
| [32] |
se ta věc dotýče, tak jakž tomu rozumiem, vašich blízkých přátel, tehdy jest se jistě
|
|---|
| [33] |
čemu diviti. Neb, muoj milý pane a přieteli, co jste učinili a k mnohem většie věci,
|
|---|
| [34] |
nežli jste povinni byli, svolili;, nemá-li to býti od vás za vděk přijato, než ještě pod
|
|---|
| [35] |
tím něco jiného obmajšleno, divné jest. Neb netoliko božie přikázání, ale i přirozený
|
|---|
| [36] |
zákon tomu chce, že ne zlým za dobré, ale za dobré jistě má býti spravedlivě
|
|---|
| [37] |
i z povinnosti dobrým odplacováno; anébrž poněvadž i boží jest vuole odpláceti za
|
|---|
