[1] |
170 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Lva z Rožmitála 1508—1535.
|
---|
[2] |
vypsaný, což jest mi pan Puotha, strýc váš, za odpověď dal. I mně se zdá, že na
|
---|
[3] |
tom muože na tento čas býti přestáno, poněvadž hojemstvie vzato býti má bez od-
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
Také posélám vám, pane švagře muoj milý, list, kterýž jsem dal udělati Ja-
|
---|
[6] |
novi Bliživskému, ješto jej obnovuji, poněvadž jsem jej na sebe vzal za pana Viléma,
|
---|
[7] |
bratra vašeho a švagra mého; i prosím vás, že k němu pečeť svú přiložíte. A já vás
|
---|
[8] |
z toho buohdá vyvadiem beze vší vaší škody.
|
---|
[9] |
Toto mi se také vám zdálo za potřebné oznámiti: jakož, pane švagře muoj
|
---|
[10] |
milý, ten dluh, kterýž jste byli povinni Janovi Kalenicovi, jest převeden na Jana
|
---|
[11] |
Vojkovského, i jednal jsem o to, aby toho všeho bylo čekáno do sv. Havla. I chtěl
|
---|
[12] |
jest on Vojkovský, aby se jemu na to dalo, zdá mi se, sto kop gr. č., že je má
|
---|
[13] |
jakés paní dáti; a L (I, kteréž snad má zvláště ujiSténé, aby se daly k tomu a iirok oc.
|
---|
[14] |
I dal jsem dále jednati, zdali by se mohlo toho všeho, což se jistin dotýče, čekati,
|
---|
[15] |
jakož za to mám, že jsem vám prvé byl o tom něco oznámil; než co jest mi nyní
|
---|
[16] |
o tom psal on Kalenice, i také přípis mi poslal psaní, kteréž jest jemu učinil on
|
---|
[17] |
Vojkovský, teď vám to spolu posélám. A již dále neviem, k čemu se ta věc vede,
|
---|
[18] |
předse-li on Vojkovský chce ze všeho napomínati a vlehnúti, čili toliko proto, co
|
---|
[19] |
jest prvé chtěl mieti, a ostatku čekati. I co jest v tom vašeho zdání anebo úmyslu,
|
---|
[20] |
žádám vás, oznamte mi. A pán Buoh všemohúcí rač dáti; pane švagře muoj milý,
|
---|
[21] |
abychme se spolu šťastně a ve zdraví shledali. Datum ut supra.
|
---|
[22] |
Panu švagru mému milému, panu Břetislavovi z Ryzmberka, z Švihova a na Rabí oc.
|
---|
[23] |
1068.
|
---|
[24] |
Janovi Zajícovi z Hasenburka v příčině kněze France.
|
---|
[25] |
Na Blatné 1533, 4. června. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nečísl.
|
---|
[26] |
Službu svú vzkazuji, urozený pane, pane strýče muoj milý! Byète se dobře
|
---|
[27] |
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Muoj milý pane strýče! Psaní, kteréž
|
---|
[28] |
jste mi učinili, což se kněze France, jako někdy v Krupce farářem byl a potom
|
---|
[29] |
v Chomútově, dotýče: i psal jest mi také o to něco před tiem o něho pan Sebastian
|
---|
[30] |
z Waytmille; ješto hned ty časy, když jest mi to psaní přineseno, psal jsem hajt-
|
---|
[31] |
manu mému na Teplici, coZ jest kolivék jemu dal byl vzíti z příčiny některé, aby
|
---|
[32] |
jemu to kázal vydati a vrátiti. A témuZ panu Sebastianovi z Waytmille to jsem
|
---|
[33] |
psaní poslal a o té věci oznámil, ač, kdybych byl prvé toho neučinil, tehdy pro vás
|
---|
[34] |
také rád bych učiniti to chtěl; než hajtman jmenovaný z které příčiny to jest učinil,
|
---|
[35] |
to vám, dá-li pán Buoh, při našem spolu shledání oznámiti chci. A témuž knězi
|
---|
[36] |
Francovi rád bytu přeji; kdež se obrátí, kromě gruntuov mých. A o tom nyní šir-
|
---|
[37] |
šieho psaní zanechávám. A pán Buoh všemohúcí rač dáti; pane strýče muoj milý,
|
---|