[1] |
154 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Lva z Roźmitdla 1508 —1535.
|
---|
[2] |
ten den v uotery, neb ještě některé věci mám porutiti a oznśmiti, jesto k tomu
|
---|
[3] |
času a prózdnosti nebylo, když jsem na Velharticich byl. Neb coż se dotyée Kleno-
|
---|
[4] |
vého, kterak ten má těchto časuov opatrován býti, ta věc není ještě na místě po-
|
---|
[5] |
stavena, ješto po témž písaři chciť to oznámiti, i což by mi se více potřebného zdálo.
|
---|
[6] |
Dán na Blatné v sobotu před hodem slavným sv. Ducha seslání léta oc XXXIII".
|
---|
[7] |
Urozenému vladyce Albrechtovi z Radovesic, purkrabí na Velharticích, mému milému.
|
---|
[8] |
Což se dotýče pana Přibíka, kterýž tu u Velharticiech jest, poněvadž té
|
---|
[9] |
prázdnosti neměl jsem na Velharticích, abych s niem volně rozmluvil, a což mi se
|
---|
[10] |
zdálo potřebného, jemu oznámil: a protož jemu to ode mne oznam a tuto ceduli
|
---|
[11] |
ukaž anebo přečísti daj, aby on věděl, že jest ta vuole má, coť tuto píši a ozna-
|
---|
[12] |
muji. Nebo toto jest na mne vzneseno, kterak by on některého času předešlého zbil
|
---|
[13] |
varhaníka tu v Velharticích, ješto taková věc nemuože mi býti příjemná, neb toho
|
---|
[14] |
snášeti nemíním, aby kto měl mé poddané anebo služebníky biti a svú vuoli nad
|
---|
[15] |
nimi provozovati. Také mi oznámeno, že by on činil pohruožky mladému Koblasovi,
|
---|
[16] |
že by jeho bíti chtěl. I žádaj jeho ode mne, ať takových věcí přestane a mým pod-
|
---|
[17] |
daným pokoj dá, nebť jsú oni také lidé a též ruce mají, jako on. A kteříž jsú moji,
|
---|
[18] |
jsouť povinni sebe neopouštěti před mocí a násilím. Také toto mi praveno, že jest
|
---|
[19] |
jednomu mému poddanému dluzen II'/, ff, a kdyZ jest jeho napomínal, Ze jest rekl,
|
---|
[20] |
že jemu chce šavlí platiti. A tak vdy k nesnázi vede, mne v tom sobé lechéí a dobry
|
---|
[21] |
řád, jsa bytem na gruntích mých, ješto měl by se jináče s mými poddanými snášeti,
|
---|
[22] |
nežli pohruožky čině. A nerad bych jeho vypověděl z městečka, aby se měl vyprodati,
|
---|
[23] |
neb lidi urozené rád bych v poctivosti zachoval, kteřížby mne také zachovávali a mé
|
---|
[24] |
poddané, kterak na ně náleží. Také jakož jest mi on něco poplatkuov zadržal a zuostal,
|
---|
[25] |
i když jest mne žádal, abych jemu něco odpustil, tak jakž se pamatuji, rok minul
|
---|
[26] |
pfed vánocí: i ač snad byl jsem jemu odpovčď dal nekonečnú, než teď jemu konečnú
|
---|
[27] |
odpověď ode mne daj a to takovú, co jest do těch vánoc měl dáti, nežli jsem z Vel-
|
---|
[28] |
hartic na ten čas byl odjel v mor, to mimo sebe pouštiem; než což jest mi zadržel
|
---|
[29] |
od těch vánoc až do tohoto času, to aby mi dal, totižto tobě anebo Michalovi písaři
|
---|
[30] |
na Velharticích, a to do sv. Jana najprvé příštieho křtitele narození, což jest mi
|
---|
[31] |
ještě nedal od těch vánoc, jako rok minul.
|
---|
[32] |
1039.
|
---|
[33] |
Vodňanským o nenáležité jednání mlynáře Kouby.
|
---|
[34] |
Na Blatné 1533, 81. května. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nedisl.
|
---|
[35] |
SluZbu svü vzkazuji, můúdří a opatrní přátelé milí. Psaní, kteréž jste synu
|
---|
[36] |
mému učinili; tomu jsem porozuměl, což se Kouby, mlenáře poddaného mého, dotýče,
|
---|
[37] |
nad Mileňovici. I vězte, že jsem byl poručil úředníku na Drahonicích, aby to bylo
|
---|