| [1] |
|
|---|
| [2] |
nežli aby sobě smlúvu drželi; než proto z které příčiny ti starší bratři nechtěli by
|
|---|
| [3] |
té smlúvy držeti, aby to na mne mohli vznésti, když buohdá na Krupce budu, a já
|
|---|
| [4] |
chci tu věc spravedlivě rozvážiti; než dotud aby sobě to drželi na ten spuosob,
|
|---|
| [5] |
jakží oznamuji. Což se dotýče toho sirotka bláznového sc: i věz, že jest se mnü
|
|---|
| [6] |
také o to mluveno v Praze; pak poněvadž ten člověk panny převory Světecké, což
|
|---|
| [7] |
jsem na její žádost svolil, toho nechce býti snad vděčen, budu věděti to kterak
|
|---|
| [8] |
opatřiti, toliko aby ta věc měla prodlení až buohdá do mého příjezdu, šířeť pak
|
|---|
| [9] |
v tom chci muoj úmysl oznámiti. Než proto se na to vyptaj, kterak se ten sirotek
|
|---|
| [10] |
opatruje, nebo mohl by tak učiniti ten člověk, při kterémž jest, že bych snad i do
|
|---|
| [11] |
svého příjezdu toho neodkládal. Datum ut supra.
|
|---|
| [12] |
Urozenému vladyce Václavovi z Dobrovítova, hajtmanu na Krupce a na Teplici oc,
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
998.
|
|---|
| [15] |
Janovi Švábovi z Chvatliny o dluzích, o poslání listů oc.
|
|---|
| [16] |
Na Blatné 1533, 20. května. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. a nečíslov.
|
|---|
| [17] |
Zdeněk Lev z Rožmitála oc. Švábe milý! Což se Jana Škorně dotýče, o tomť
|
|---|
| [18] |
jsem již prve psal, aby to některak opatřil, aby pan Bretislav z toho napomínán
|
|---|
| [19] |
nebyl. Také což se dotýče pana Malovce, vieš dobře, že jemu nejsem nic dlužen,
|
|---|
| [20] |
než což jsem byl dlužen Benešovi Fišarovi, toho on ve dskách nemá, a tak nejsem
|
|---|
| [21] |
jemu na tento čas nic povinen dáti. Nežli proto byl bych tomu rád byl, aby o jeho
|
|---|
| [22] |
věc s židy dobře zjednal, neb mi také on Malovec něco o to psal; i dal jsem jemu
|
|---|
| [23] |
odpověď na tento rozum, muože-li sobě to u židuov zjednati, aby se jemu od nich
|
|---|
| [24] |
čekalo anebo puojčilo, že bych na slušný zpuosob chtěl za něho slíbiti. Což jsi mi
|
|---|
| [25] |
oznámil o panu Žabkovi a o Zykmundovi Kafunkovi, tomu jsem porozuměl; a za to
|
|---|
| [26] |
mám, Ze proto muoj posel z Vídné prodlévá se vrátiti, Ze jest čekal na pana Zabku.
|
|---|
| [27] |
Také což se pana komormejstra dotyce, jedné af jest mi jistě dáno na suché dni
|
|---|
| [28] |
najprvé příštie, již bych dotud čekal. Což se dotýče pana Sebastiana z Wajtmille,
|
|---|
| [29] |
poněvadž vieš, co jest mi psal, toho při tom nyní nechávám. A Zejdlice žádaj, ať
|
|---|
| [30] |
dá těch L [! míš., neb jsem jemu toho čekal duověrně, že na tento čas to budu
|
|---|
| [31] |
mieti od něho; než kdybych peněz pilně dávati od sebe neměl a byla jeho potřeba,
|
|---|
| [32] |
rád bych jemu i připuojčil, ale neznám té potřeby a rád jemu toho přeji.
|
|---|
| [33] |
A jakož jsi mi psal, že by se nějaký na mne rozsudek stal pro Vencelíka:
|
|---|
| [34] |
i oznam jemu to, že jeho žádám, aby mne v tom opatřil, též také zvěz, pro koho
|
|---|
| [35] |
jiného druhý na sebe přísudek mám.
|
|---|
| [36] |
Posélámt ted listy: jeden má býti panu Slavatovi, druhý panu Bohušovi
|
|---|
| [37] |
Kostkovi a třetí panu Petrovi Sudovi. I pošli jim je brzo po jistých posliech,
|
|---|
| [38] |
a k každému z nich zvláštnieho posla pošli; a od koho budu mieti jakúů odpověď, pošli
|
|---|
