| [1] |
80 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
|---|
| [2] |
1440.
|
|---|
| [3] |
Vojtěch z Pernšteina Jindřichovi z Rosenberka: radí, aby se narovnal s Janem, bratrem svým,
|
|---|
| [4] |
a pak aby svolenou berni zaplatil. Noviny z Uher.
|
|---|
| [5] |
Na Pardubicích 1524, 5. Nov. Orig. Fam. Rosenberg 15.
|
|---|
| [6] |
Službu svá vzkazuji, urozeny pane, pane příteli muoj milý! Zdraví i všeho
|
|---|
| [7] |
dobrého přál bych vám s pravou včrou. Jáť sem, dčkujíc pánu Bohu, vrátil se ve
|
|---|
| [8] |
zdraví zase od pána svého domuov. A o novinách takových žádných nevím vám co
|
|---|
| [9] |
oznamovati, než že Turci v království Uherském v těch nedělích, co sem tam byl,
|
|---|
| [10] |
tři zámky vzali, Oršavu, Seryn a Reczi, při tom i jiné škody činili; ale by zasc jaká
|
|---|
| [11] |
škoda z království Uherského jim činěna byla, o tom sem nic neslyšal.
|
|---|
| [12] |
Což se té věci Prusinovského dotýče, o kterou jest mne král JMt obeslati
|
|---|
| [13] |
ráčil, ta jest odložena a k vykonání nepřišla. Než ktož jest tu věc formoval, dostiť
|
|---|
| [14] |
jest ji mistrně podle českého zpuosobu sformoval, ješto se toho domysliti mohu, že
|
|---|
| [15] |
mimo všecko jiné najvíc se to obmajšlelo, aby mi se zle stalo. Ale v pánu Bohu
|
|---|
| [16] |
a v své spravedlnosti víru mám, že na mne toho dopustiti neráčí. A za to držím,
|
|---|
| [17] |
Ze pán muoj i jiní to znají, z jakého kořene ty ratolesti pocházejí; jakož mám za
|
|---|
| [18] |
to, že vás všeho pan kancléř spravil, jak jsou se ty věci dály. Víc o tom na ten
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
V Budíně jsouc, ač jest mi žádný nic nepsal, slyšel sem o vašem snesení
|
|---|
| [21] |
a velmi bratrském srovnání se panem Janem, bratrem vaším, o ty zámky, kterýchž
|
|---|
| [22] |
po nebožtíkovi panu Petrovi, strajci vašem, v držení byl. Zase piijedouc do Cech,
|
|---|
| [23] |
slyšel jsem o té věci jináče. Pak, muoj milý pane a pfiteli, jak jest ta včc sama
|
|---|
| [24] |
v sobě, toho nevím; než dobře víte, jak sem s vámi i se panem Janem, bratrem
|
|---|
| [25] |
vašiem, v přátelství vstoupil, vuole, řeč ani rada má jiná jest nebyla, než ta, což by
|
|---|
| [26] |
byla vás obou i každému obzvláštnie poctivost, a při tom, což by bylo s zachovániem
|
|---|
| [27] |
lásky mezi vámi bratrský vašeho dobrého. Pak jestli ta věc při vás obou na takovém
|
|---|
| [28] |
zpuosobu stojí, jistě bych to rád viděl; pakli by jinak bylo, jistě bych z toho neměl
|
|---|
| [29] |
žádného potěšení. Než, muoj milý pane a příteli, jestliže jsou se pak jakýmžkoli
|
|---|
| [30] |
zpuosobem ty věci zběhly, ješto by vám ani panu Janovi, bratru vašemu, dobře se
|
|---|
| [31] |
trefiti nemohly, čas jest, abyšte mezi sebou takovou věc předešli a na místě jistém
|
|---|
| [32] |
a konečném mezi sebou to postavili, tak aby lidé skrze to vám žádné těžkosti na
|
|---|
| [33] |
statku i jináč činiti nemohli.
|
|---|
| [34] |
Také vám toto oznamuji, že jest mi pravil najvyšší pan purkrabie Pražský,
|
|---|
| [35] |
kterak by pan Lev dopomožení práva pro berni na vás žádal, a velmi z tuha na něj
|
|---|
| [36] |
domlúval, a tak sem srozuměl, že by již tiem nikoli dále protahovati nemohl. Pak,
|
|---|
| [37] |
muoj milý pane a příteli; mně by se zdálo, poněvadž jste k té berni svolili s jinými
|
|---|
| [38] |
spolu, k tomu snad jste i sami berníkem, abyšte se toho nezpírali a tu berni polo-
|
|---|
