| [1] |
550 D. XIII. Registra soudu komorního
|
|---|
| [2] |
mu se nezdá, aby naň uručiti měl, pravě, že by ten člověk prve od smrti byl vy-
|
|---|
| [3] |
prošen, jestliže je ten, a vo to že chce se panem Václavem Roupovským mluviti
|
|---|
| [4] |
a se pány se raditi, žádaje za to pana Jifieho, aby toho Duchka nepropouštěl než
|
|---|
| [5] |
na jisté rukojmie. A druhý list že mu psal týž Mikuláš Popel, aby on pan Jiří jemu
|
|---|
| [6] |
ho vydal jako čeledína jeho. A pan Václav Roupovský okázal dva svědky proti panu
|
|---|
| [7] |
Jiřímu, kteréž jest k němu posielal, že chce od něho, od toho člověka, spravedlnost
|
|---|
| [8] |
všicku učiniti, ktož by naň co žádal, aby jemu jeho člověk Duchek vydán byl podle
|
|---|
| [9] |
zřiezenie zemského, a že jest ho vydati nechtěl. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern-
|
|---|
| [10] |
šteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
|
|---|
| [11] |
kami, krále JMti raddami, vyslyševše žalobu a s obû stranü pře líčení, odpory
|
|---|
| [12] |
i svědomí, takto o tom nalezli: Poněvadž jest pan Václay Roupovský puovod jemu
|
|---|
| [13] |
panu Jiřímu pohnanému psal i posielal k němu, žádaje, aby mu toho Duchka člověka
|
|---|
| [14] |
jeho vydal podle zřiezenie zemského a svolení, a přes to jej vězel, i z té příčiny
|
|---|
| [15] |
jemu panu Roupovskému puovodovi dává se za právo, a že on pan Jiří jemu tiem
|
|---|
| [16] |
pychem a tou pokutou v puohonu menovanou, to jest Lti kopami grošuov českými,
|
|---|
| [17] |
vinen, a ty aby jemu dal panu Roupovskému od .dnešního dne ve dvú nedělí pořád
|
|---|
| [18] |
zběhlých. Stalo se v úterý den svatého Zigmunda.
|
|---|
| [19] |
R. III. l. 281 a. Srov. nález č. 1155 na str. 523.
|
|---|
| [20] |
1195.
|
|---|
| [21] |
Mezi Dorotou Stříbrnou a Ambrožem Chodaurem o ukradenou sukni. 1503, 3. května.
|
|---|
| [22] |
Dorotha Střiebrná, měštka Starého města Pražského, pohnala Ambrože Cho-
|
|---|
| [23] |
daura z Lokte v Lounech objvajícieho. Vinila ho z toho, jakož jí Dorotě sukně
|
|---|
| [24] |
červená aksamitová, kterúž ona padesáte kop grošuov míšenských pokládá, zlodějsky
|
|---|
| [25] |
ukradena jest, i k tomu se jest on AmbroZ podvolil dobrovolně a k ní k Dorotě
|
|---|
| [26] |
mluvil, chtěla-li by mu úplatek VII kop grošuov českých dáti a štuk kmentu, že
|
|---|
| [27] |
by tu sukni jí zase zjednati chtěl. A protož ona k němu o tu sukni hleděla a jeho
|
|---|
| [28] |
z ni vinila. Vložen puohon léta MDII* v úterý po svatém Řehoři [15. března|.
|
|---|
| [29] |
V té při mezi Dorothú Střiebrnú, měštků Starého města Pražského, s jedné,
|
|---|
| [30] |
a Ambrožem Chodaurem z Lokte s strany druhé. KdeZ ona Dorotha jej vinila
|
|---|
| [31] |
a k nému hledéla o sukni Gervenń aksamitovń, kteraż ji ukradena jest etc., tak jakoż
|
|---|
| [32] |
puohon šíře svědčí. A na to ukázala svědomí. Proti tomu on Ambrož pohnaný odpieraje
|
|---|
| [33] |
pravil, když sú tu sukni k němu přinesli, že jest ji vzal a ji schoval, ale že jest jí
|
|---|
| [34] |
sobě nesobil ani chtěl těm zlodějm pomoci ji prodati; než hned jel do Prahy,
|
|---|
| [35] |
vzav dobré lidi, šel k ní k Striebrné, sni mluvil, ztratila-li je jakû sukni aksamitovû
|
|---|
| [36] |
červenú a chtčla-li by koláč dáti, že by jí mohl optati. A ona že řekla, aby ве
|
|---|
| [37] |
na ni ptal; doptá-li se jí, aby ji vyplatil od osmi kop až do Xti, že mu chce štuk
|
|---|
| [38] |
kmentu koláče dáti. A na to těch dobrých lidí, kteříž s ním o to k ní chodili,
|
|---|
