[1] |
492 D. XIII. Registra soudu komorniho
|
---|
[2] |
loučních peněz X kop, ovsa z pastvy tři strychy, vajec něco, koudele tři kopy a IX
|
---|
[3] |
svazkuov, sud jablek, piva pět věrteluov, kámen loje, jelenieho loje kruh, šest stohuov
|
---|
[4] |
nemlácených konopí, toho všeho za tři sta kop grošuov míšenských; a těch a ta-
|
---|
[5] |
kových věcí ani jí navrátiti ani zaplatiti chce. VloZen puohon léta MDI" v pondělí
|
---|
[6] |
den svatého Longina [15 bfezna].
|
---|
[7] |
V té pfi mezi paní Zygonü hrabinkü z Ortmberka s jedné, a panem Alb-
|
---|
[8] |
rechtem z Kolovrat, hofmistrem dvoru krále JMti, s strany druhé. Jakož ona paní
|
---|
[9] |
hrabinka vinila téhož pana hofmistra, že jest jí při postupování zámku Mělníku tyto
|
---|
[10] |
věci, práva ani spravedlnosti nemaje k nim, pobral: žita sto strychuov a dva strychy
|
---|
[11] |
ospového, žita z komory XL strychuov etc., toho všeho za tři sta kop grošuov mí-
|
---|
[12] |
šenských etc, tak jakož puohon šíře svědčí. Při tom pravieci, že těch všech svědkuov,
|
---|
[13] |
kterýchž k té při a k provozování takových věcí pobraných potřebuje, pohotově nemá,
|
---|
[14] |
a že jest jich pan Albrecht nadepsaný, jsa z toho pohnán, nepostavil. Proti tomu on
|
---|
[15] |
pan Albrecht pohnaný pověděl, že se k tomu zná, že jest ty všecky věci pobral
|
---|
[16] |
a i nad to viece, a že jest to dobře učiniti mohl spravedlivě, pravě, že s ní o to
|
---|
[17] |
smlouvu má a na tu smlouvu že jest jí z puohonu i rukojmie jejie propustil. A na
|
---|
[18] |
to ukázal jest svědomí, proše pánuov JMtí v tom za opatřenie, že se mu zdá, poněvadž
|
---|
[19] |
přes smlouvu pohání, že jest ten puohon učinila na zmatek. Zase proti tomu paní
|
---|
[20] |
hrabinka pověděla, že jest té smlouvy nepřijala, a že pan Jetřich z Gutšteina, syn
|
---|
[21] |
jejie, kterýž toho jednatelem byl, té se věci zbavil a s tiem dále nic činiti mieti
|
---|
[22] |
nechtěl; a na to také ukázala dobrých lidí svědomí. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern-
|
---|
[23] |
šteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
|
---|
[24] |
kami, krále JMti raddami, vyslyševše в obú stran pře líčenie, odpory i svědomí,
|
---|
[25] |
takto o tom vypověděli: Poněvadž paní hrabinka tomu odpírá, by panu Klenovskému
|
---|
[26] |
k té smlouvě moc dala, a poněvadž to pan Klenovský jest seznal a na svú duši vzal,
|
---|
[27] |
že jest to jednání panu Jetřichovi a jemu poručila, a proti panu Jetřichovi také
|
---|
[28] |
svědomí vedla, že to jednánie s sebe složil; i z té příčiny aby paní hrabinka za to
|
---|
[29] |
zpravila v kaple Všech svatých na hradě Pražském na den svatého Martina najprv
|
---|
[30] |
příštieho, že jest k té smlouvě vuole panu Klenovskému nedala; a když za to zpraví,
|
---|
[31] |
tehdy pan Albrecht pohnaný jí paní hrabince ty věci aby navrátil, z kterýchžto věcí
|
---|
[32] |
jest jej pohnala, a to ve dvů nedělí od zprávy pořád zběhlých. Pakli by nezpravila,
|
---|
[33] |
tehdy aby při té smlouvě zuostala, kterúž pan Klenovský vyznal. Pakli by nevrátil,
|
---|
[34] |
tehdy aby jí těch tři sta kop grošuov míšenských v puohonu menovaných dal.
|
---|
[35] |
A bude-li pan Albrecht chtieti o své puohony k tomu právem hleděti, právo mu se
|
---|
[36] |
nezavírá, jestliže by paní hrabinka zprávu učinila. Stalo se v sobotu po svatém Ambroži.
|
---|
[37] |
В. Ш. 1. 261. &.
|
---|