Facsimile Lines

802

Page

[1]	456 D. XIV. Registra ortelü horního soudu v Hoře Kutnć 1511—1514.
[2]	27.
[3]	Václav Lorecký jinak Libenický a Bohuslav bratři z Elkuše žalují pana Jana, Mikuláše a Petra
[4]	bratry z Práchňan z peněz stržených za huť, kterou Bartoš z Práchňan z pozůstalosti Jirka
[5]	z Elkuše Ahníkovi prodal. 1513 a 1514. (Lib. II. B. 2, 3.)
[6]	Lorecky a pan Jan o hut Ahníkovu.
[7]	V té při, která jest mezi Václavem Libenickým z Ylkuše a Bohuslavem bratrem
[8]	jeho strany jedné, a mezi Janem, Mikulášem a Petrem z Práchňan, syny nebožčíka
[9]	Bartoše z Práchňan, strany druhé, kdež pan Mikuláš Dětský, předstúpiv před pana
[10]	mincmejstra JMt, pana hofmistra a úřad horní, učinil žalobu od pana Václava
[11]	z Ylkuše a Bohuši bratra jeho na pana Jana a pana Mikuláše a Petra bratří jeho,
[12]	vině je z toho, kterak pan Bartoš otec jich v jich se statek uvázal vešken i na zemi
[13]	i v ten, který jest dědičný oc, a mezi tím i v huť jich, která pod právem VMtí
[14]	leží, a podržav ji, prodal, a za ni peníze bral, mám za to, i pan Jan. A že jim ty
[15]	peníze docela dány nejsú, VMtí žádají za spravedlivé opatření.
[16]	Proti tomu pan Mikuláš [z Práchňan]: „Urozený pane VMt, páni milí!
[17]	Kdež teď žalobu od pana Vácslava skrze pana Mikuláše Dětského slyšeti ráčíte, že
[18]	pan Václav na nás žaluje ze všeho statku oc, a pfi tom i z huti; my k tomu tak
[19]	pravíme, že jim povinni na ten čas odpovídati nejsme, a to proto, neb pan Václav
[20]	nás poháněl z pobrání statku k súdu zemskému, a na to tam i svědky vedl, i o huť
[21]	jakožto Ahníka, že to pokážem.“
[22]	Pan Mikuláš Dětský: „Urozený pane VMt, páni sc! Poněvadž praví,
[23]	£e by mél pan Vácslav s bratrem svým jich z toho poháněti i o tu huť na ně
[24]	svědky vésti: my k tomu pravíme, že toho nepokáží, aby kdy o tu huť pohnáni byli;
[25]	a když tak praví, nech to okáží, však mají půhon, z čeho sú pohnáni. Ale abyšte
[26]	védéti rá&ili, že jest jich poháněl z zlatých, z grošův, z peněz hotových a klejnotův,
[27]	které sú jim v Lorci pobrány; než o tu huť že žádného půhonu není, než té pře že
[28]	voni, spravedlnosti nemajíce, prótahy sobě chtí činiti. My VMti prosíme, ať voni
[29]	odpírají.“
[30]	Pan Mikuláš, syn páně Bartošův: „Pane Mikuláši, my pravíme, že jest
[31]	pan Václav o tu huť i svědkův poháněl. Než když VMt, urozený pane pane milý,
[32]	tak míti ráčíte, abychom my na tento čas odpovídali, VMti žádáme, že sme se toho
[33]	nenadáli, abychom měli zde i tam odpovídati; než poněvadž máme zde odpovídati,
[34]	že nám toho prodlení dáti ráčíte, že jest se pan Václav k své při přátely dostatečně
[35]	opatřil, abychom my se také k tomu mohli přátely a tím, což nám k té při potřebí
[36]	bude, opatřiti. Neb VMt slyšeti ste ráčili, že sú se sami seznali, že sú nás z hotových
[37]	peněz poháněli.“
[38]	Pan Mikuláš Dětský: „Nechcete mi rozuměti a toho dopověděti, že z těch,
[39]	které sú na Lorci pobrány, ne z huti. Jest takto, urozený pane pane milý oc, abySte

Text view • Facsimile