[1] |
148 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450—1526.
|
---|
[2] |
Balbus ten jest mne prosil k VMti za přímluvu, že VMt neráčíte nepřítelem
|
---|
[3] |
bajti jeho poctivosti, že tu víru zvláštní k VMti má, a že VMt dobře víte, pokadž
|
---|
[4] |
ste ho kdy ráčili v èem potrebovati, Ze jest VMti vždycky rád sloužil. A ještě УМЫ
|
---|
[5] |
mimo jiné naději má. Pak já VMti sám za to prosím, že tak učiniti ráčíte; neb
|
---|
[6] |
VMt víte, že z Prockova psaní, kteréž jest činil o něm, o Balbovi, panu purkrabí
|
---|
[7] |
najvyššiemu JMti, to vzkázání králi JMti ste učinili [sic]; pak když je on vo něm
|
---|
[8] |
nešlechetnost jeho vypisoval a nyní zase ctnosti píše, mám za to, že VMti na tom
|
---|
[9] |
nic nezáleží. Pak ráčíte-li VMt na tuto prosbu Balbovu jakou odpověď dáti, to stuoj
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
Než za toto prosím, že toto psaní při sobě zachovati ráčíte, což se mé osoby
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
Také jest mne zpráva došla, jakž pan Pernštejnský*) na sebe zprávu přijal,
|
---|
[14] |
že ste to zavřeli, aby mi nic nedávali. Pak jestliže by tak bylo, to již jest přielišná
|
---|
[15] |
věc za můú službu! Má-li mi to se státi, což ste všickni zavřiti ráčili, k čemuž jest
|
---|
[16] |
i sám pan Pernštajnský povolení dával, bez mé přítomnosti, byšte to VMt zjinačiti
|
---|
[17] |
měli, VMti prosím, že mi to také oznámiti ráčíte.
|
---|
[18] |
Neb ač se jistě bohdá v žádné vině nečiji, však proto, sa v cizí zemi, nejsa
|
---|
[19] |
než sám jediný, a jich houfy, nemaje se ani s kajm poraditi, a netoliko já, ale ani
|
---|
[20] |
pán muoj, muožte VMt rozoměti, že mi velmi lehko bajti nemuoZ. Protoż VMti
|
---|
[21] |
vždy prosím, že na mě svého posla vážiti ráčíte, abych aspoň věděl, mám-li jakü
|
---|
[22] |
aspoň VMtí naději míti a pomoc. Neb což sem panu purkrabí listuov psal, neviem,
|
---|
[23] |
kudy jest to, na nic odpovědi nemám. Datum Budae feria V. post Katherinae virg.
|
---|
[24] |
anno oc XI. Radslav z Šebieřova, krále JMti sekretář.
|
---|
[25] |
Urozenému pánu, panu P[etrovi] z Rozmberka a na Krumlově, pánu etc.
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
Simon Villaticus Petrovi z Rosenberka: Ze pro válku mezi papežem a Bononskými přinucen
|
---|
[28] |
jest opustiti Bononii s panem Jindfichem z R. [synem páné Vokovym].
|
---|
[29] |
V Bononi? 1511, 17. Dec. Orig. č. 3560.
|
---|
[30] |
Vysoce urozený pane, pane muoj najmilostivější! Službu svú VMti poddanú
|
---|
[31] |
napied vzkazuji. VMt raëte védéti, Ze ten úterý po sv. Lucii [16. Dec.] posel
|
---|
[32] |
papežský do Bononie přijel jest, a podle jich obyéeje zatrübiv na rynku v trübu,
|
---|
[33] |
vypověděl jest obyčejem jejich ty slova odpoviedacé. VMít též račte věděti, že Bo-
|
---|
[34] |
nonští sami na dvě naše míle všecko seno, slámu, jiné věci všecky spižnie popálili
|
---|
[35] |
sú, aby papežští nic nemohli najíti, když přijedú. Ten úterý, milostivý pane, viděl
|
---|
[36] |
sem XX truhlic hotových a nakladených, jedno na mezky vloŻiti, německých žákuov,
|
---|
[37] |
jenž nazajtřie ráno hned do Florencí jeli sú. I milostivý pane, v tom když bych
|
---|
[38] |
*) Vilém. — Of. Palackého Děj. V. 2. str. 186 pozn. 165.
|
---|