Facsimile Lines

793

Page

[1]	170 A. VIII. Psani p. Wilima z Pernsteina r. 1391.
[2]	drżeti dal. Neb sem to panu bohu přísáhl, a toho bohdá nezměním; a než bych
[3]	to učinil, radši: bych widěl, aby se Pielaučí i s tau rolí propadlo. Ze mne jest
[4]	to nepřišlo.
[5]	Paklit se zda, Że jsem co winen, wšak máš práwo a řád před sebau: każ-
[6]	dému uëinim wšecko rád, což sprawedliwě mám učiniti , jako ten, kterýž pod
[7]	práwem jsem.
[8]	Ještě já o jiné rolí také s Tebau činiti mám od jiných kruntů; časem jiným
[9]	také Tebe to tajno nebude. Ex Pardubic, fer. IV ante dominicam Laetare 1521.
[10]	138.
[11]	Panu Zdeňkowi Kostkowi z Postupic: w příčině jakéhosi jednání w saukromych wécech.
[12]	W Pardubicích, 8 Mart.
[13]	S. s. w. u. p. p. a příteli můj milý! Prálbych Wám dobrého. Jà jsem se do
[14]	té cedule nepodepsal, a to z té příčiny, neb jsem já ty wěci wšecky na Wojtěcha
[15]	syna swého wlożil. Pak já za jiné nemám, než že jím w tom žádná různice ne-
[16]	bude, a že on také učiní, což bude míti učiniti; neb za to mám, že jest již
[17]	také doma. :
[18]	Také jsem já wzkázal panu Slawatowi Košumberskému a pánu Janowskému
[19]	starému aumysl múj po pánu Piibkowi. Dobrého nic bohdá mnau rušeno nebude,
[20]	než rád k dobrému pomáhati budu: to poznáte. i
[21]	A za jiné já tohoto jednání nepokládám, než za dobré; jedné již aby se ta
[22]	wéc jednala k lepší podstat6. — Ex Pardubic, fer. V] ante dominicam Laetare
[23]	Jerusalem.
[24]	139.
[25]	Panu Krupému: o propuštění člowčka páně, kteréhož byl uručil (srown. è. 70.)
[26]	W Pardubicích, 11 Mart.
[27]	Pane Krupy, příteli milý! Posílaní, psaní mnoho sem činil o chlapa jakéhosi
[28]	a o jeho sprawedlnosti: nikdá kruntowni wéci neuměl jsem od Tebe dosáhnauti,
[29]	neż wżdys jej prawil byti, że jest Twój; a mne takć zprawuji, że je muj. Pak,
[30]	by byl i Twój, zda mi se, žebych toho hoden od Tebe byl, žeby oň proti mně
[31]	nemluwil. Neb w prawde by mych X chtělo pod Tě, a Ty mne požádal: bez wy-
[32]	mluweni bych tak udélal, Zebych jich nedržel, a Tobě jich prál. Ale Ty proto
[33]	wuli mas uciniti pro mne neb nechati, co se zdá, a já též zase.
[34]	Ale ponewadZz jest wZdy o to rozepře mezi námi, mělliby ten ćlowik ne-
[35]	boZátko w swém hynauti, a mnau w tom zaweden byti, nedej mi toho pán bůh!
[36]	AniZt ho znám, aniž sem ho widèl jakZ sem Ziw.

Text view • Facsimile