| [1] |
A. VIII. Psani р. Wilema z Pernśteina r. 1521. 169
|
|---|
| [2] |
Pak syn Twój, ten kżzaw také wěřiti, musil jsem na jakési roky prijiti
|
|---|
| [3] |
XXXIV, 8. A potom mi píše, by on mčäl swé dáwati, žeby za jeho službu jemu
|
|---|
| [4] |
zle se stalo. Pak jaká je to služba jeho! s takowau službau by mi malý užitek
|
|---|
| [5] |
byl, než má škoda, a o swé peníze bych já prišel. Ale již jsem já radší tu škodu
|
|---|
| [6] |
k sobě přijal, abych na ty roky bral. Ex Pardubic, sabbato post festum S. Petri
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
Panu Wáclawowi Loreckému z Elkause: pohrüzóiwé psani we pii jeho s ublifi u Zdechowic.
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Pane Lorecky, piiteli mily! Na otce Twého jsem byl wérné laskaw, i Tobě
|
|---|
| [12] |
bych rad dobrého pial. Pak jak Ty Zdechowice drzis, na to ja se nic newypta-
|
|---|
| [13] |
wám, než Tobě jest treba o tom wédéti.
|
|---|
| [14] |
Coż se uhléřů dotýče, bych já Tobě co chtěl přiříkati proti jejich práwu a
|
|---|
| [15] |
řádu, toho já nemohu učiniti , nébrZ i w sprawedlnosti jejich jabych jich nemohl
|
|---|
| [16] |
opustiti. Než by Ty chtěl naše lidi chuditi, sedé na Zdechowicech (mně se zdá)
|
|---|
| [17] |
dosti krátce, jistě se já jeden toho nedopustím. Než budešli srownáwati, já jsem
|
|---|
| [18] |
tomu rád; nebudešli, čehož budeš hledati, to najdeš jistě. Z aumyslat bych neräd
|
|---|
| [19] |
nic proti Tobě udělal. Ex Pardubic, sabbato ante Oculi.
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
P. Wáclawowi Andélowi z Ronowce: dütkliwé psani, w pfidinć swódy o role u Pfelauti
|
|---|
| [22] |
(srown. 6. 79.)
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Pane Wáclawe Anděle, příteli milý! Aurednici moji k Tobě jezdili, s Tebau
|
|---|
| [25] |
mluwili, psáwali, ažť teď auředník můj Pardubský opět Tobě psal, což se rolí těch
|
|---|
| [26] |
dotýče od Pielaučí, kterýchž si užíwal. Jakaus mu odpowed dal, to pritom stuj.
|
|---|
| [27] |
Prosím Tebe, nech se mnau takowých weci! To, cožť sem byl udělal panu
|
|---|
| [28] |
Morasickému Andelowi k wüli, a pro Te, — poněwadžs Ty to zwrhl, komu k wuli,
|
|---|
| [29] |
to jest mně dobře wědomo, ježto snad ne wždy by se mohlo trefiti, že tak má
|
|---|
| [30] |
býti, jakž ten smýšlí — Pak milý pane Wáclawe, nech takowých wěcí semnau!
|
|---|
| [31] |
Píšeš, že newíš, pokud sau ty roli: i již já se o to budu starati, budeli pán
|
|---|
| [32] |
búh ráčiti, abych se wyptal, pokud jsau; a swć drżeti chci, a swého uziwati. Pakli
|
|---|
| [33] |
Ty na né budes chtiti posilati, a moci na nich délati: шос! jà se brániti budu,
|
|---|
| [34] |
pokudž budu moci, a pán bůh mi toho príti bude. A timtot se psanim opowidam.
|
|---|
| [35] |
A tímto jist buď, ani na prosby, ani na žádnau wymyšlenau wčc já jich
|
|---|
| [36] |
Tobě, dokudž sem žiw, držeti nedám, a radši bych Přelaučí neměl, nežť bych je
|
|---|
| [37] |
4. C. II. 22
|
|---|
