| [1] |
A. VIII. Psaní p. Wiléma z Pernšteina r. 1520. 149
|
|---|
| [2] |
Psaní, kteréž ste mi ráčili učiniti, což se krále Polského JM“ dotýče, též
|
|---|
| [3] |
psaní měl sem po WM" psaní, kteréž JM' píše mně a Wojtěchowi synu mému
|
|---|
| [4] |
w jednom listu, kteréž jest někdy dáwno dáno před čtwrtí léta, a teprau jest mi
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Ale já hned sem Běškowce služebníka swého poslal do Čech k těm lidem
|
|---|
| [7] |
ze wšech stawůw, kteréž sem wěděl, že na nich něco jest. Když do Čech přijel,
|
|---|
| [8] |
nalezl, a města na pole wytrhla, a obehnali tu jednoho zemanina Wranowského, a
|
|---|
| [9] |
dobyli a twrz zborili. A odtud táhli a obehnali Petra Sudu na Janowicich; toho
|
|---|
| [10] |
dobywaji, a jest slużebnik páné kanclétüw. A pán kancléř ten se také zbirá, a
|
|---|
| [11] |
leží od nich dwě míle, a má na IV" anebo wic; pak co z toho bude, toho newím.
|
|---|
| [12] |
Pak raëleZ to rozwäZiti, jaké jest jednání o takowé wéci, o kteréž ste mi psali!
|
|---|
| [13] |
Ja w prawdć prawim, żebych jednak tak bezpečen byl na Tureckém pomezí,
|
|---|
| [14] |
a spíš bezpečnější; než jedné àlowèk nyni na to mysliti mâ, aby zamkiw uchowal
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
W Morawé také rüznice ponékud mezi městy jest a panským a rytířským
|
|---|
| [17] |
stawem: ale wšak proto není tak zašlá welmi.
|
|---|
| [18] |
Pak král pán nas s tau radau, kterauž JM“ se nyní zprawuje, strach jest
|
|---|
| [19] |
aby toho králowstwí nezawedl, anebo na nčco jiného aby newyšlo. Neb račte
|
|---|
| [20] |
mysliti, odkud se Šweycaři začali? bych chtěl wice psäti, račte se dale swym
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
NeZ pàn büht mé swédomí znà, JM" králi Polskému Ze bych tak rád wše-
|
|---|
| [23] |
likym obyéejem JM" k dobrému, Zebych chtěl tak rád učiniti jednáním, i sebe w ničem
|
|---|
| [24] |
wedle jiných nelituje: pak račtež na tento způsob nyni pomysliti, co miż byu
|
|---|
| [25] |
|
|---|
| [26] |
A toto mi se zdá: by náš král co chtěl jednati bez swé přítomnosti w těchto
|
|---|
| [27] |
roztržkách šeredných a škodných , že nic nezjedná. Pro bůh, račte JM“ raditi:
|
|---|
| [28] |
chcelit w Uhřích mocně kralowati, ať Českého králowstwí neopauští a nedá se mu
|
|---|
| [29] |
Seredné zkaziti. A prodlili se, newim weé wejde; snadby JM' chtel jednati, ano
|
|---|
| [30] |
bude pozdě. Pro ten mor molltby JM' dobie swau wóc jednati, byť chtěl, a ta-
|
|---|
| [31] |
kowé mrzuté, Sercdné a sobè prilis skodné wéci zastawiti. A skrze kteróżby osoby
|
|---|
| [32] |
JM" prisly aneb jdau, takowć aby rićil trestati, tak aby se na potomní časy jiní
|
|---|
| [33] |
o takowć wóci nesmóli pokaużeti. A k takowómu jednini aby z swych zemi mól
|
|---|
| [34] |
JM', aby slyseli, rozwaZowali, a coz sprawedliwého jest, aby každého při lom ne-
|
|---|
| [35] |
chali, a kiiwda żadnómu aby se nestala. Než cožť se dli, zle se dli tomu pánu.
|
|---|
| [36] |
Kniże mily, pisi Wám důwčrně! Neb bych, pán bůh zná, toho pána rád
|
|---|
| [37] |
dobré widèl. A také já za swé psaní, kteráž komu pisi, nic se nestarám, by je
|
|---|
| [38] |
wšickni pak widěli, buď WM" aneb komu jinému.
|
|---|
