[1] |
140 A. VIII. Psaní p. Wiléma z Pernšteina r. 1520.
|
---|
[2] |
miti. Uchowejž pán bůh wšemohaucí tohoto pána toho způsobu! Třeba JM“ jiný
|
---|
[3] |
způsob hned w swé mladosti před se wziti k swym poddaným, a prostě k nám
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
Také JM“ list píší: prosím Ze ho ráéis JM" dodati; a co JM" píši, přípis
|
---|
[6] |
Wam toho posilàm ? Ex Prostéjow die S. Francisci. (Nro. 90).
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Otikowi a Janowi brattim Rikowskÿm: aby poddaným páně swéwolně škody nečinili.
|
---|
[9] |
|
---|
[10] |
Služba má, urozené wládyky, pane Wotiku a pane Jane, prátelé mili! Otci
|
---|
[11] |
Wašemu sem rád dobře činil, kdež sem mohl, i Wám bych těž rád dobře činil.
|
---|
[12] |
Ale lidé moji Bynéwsti zprawili sau mne, kterak jim skody cinite, a po obiléch
|
---|
[13] |
jim jezdíte, a když Wám co oto ději, ještě biti chcete; jakoZ Ty pane Jane, élo-
|
---|
[14] |
wěka mého jednoho z Byněwa chtěl si Bíti, a swau wili si s ním mel, i psys naň
|
---|
[15] |
štwal, a snad by jej byl i zabil, by mohl. Pak já Was zidam, abyste Wy lidem
|
---|
[16] |
mým škody nečinili, a nad nimi swé wüle neprowozowali; neb nerci Wam, ale by
|
---|
[17] |
bylo kníže Říšské některé, nechtěl bych se tomu díwati, aby měl swau wali s mymi
|
---|
[18] |
lidmi miti A protož abyšte to wédéli, já Wám to tímto listem oznamuji, že sem
|
---|
[19] |
ja auředníku swému i lidem swým to rozkázal, chtélilibyste jim jakau kriwdu činiti,
|
---|
[20] |
aby se bränili Pak wóru jestliżeby oni spokogeni býti nemohli, a bránili se, máť
|
---|
[21] |
by to wina nebyla; aneb bylliby kdo zabit, já bych tím winen nechtěl býti; neb
|
---|
[22] |
sem auředníku to prostě rozkázal, aby té wěci nedopauštěl, i wšem jiným lidem
|
---|
[23] |
to powěděl, a toho bránil. Też se Wim opowidäm, abyste o tom wedeli; neb
|
---|
[24] |
auředník můj již dwakrát Wám o to psal Pak ja bych rad, abyste té swé wüle
|
---|
[25] |
na někoho na jiného chowali než na mne; neb jí jistě neprowedete , budeli pán
|
---|
[26] |
buh raciti. Ex Hranic, fer. V ante S. Simonis et Judae, (Nro. 93).
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
Panu Jarolimowi Barskému: aby poddanÿm páně pastew na obecných polích nebránil.
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
Pane Jarolíme, příteli milý! Lidé moji ze Lhoty přišli sau ke mně, žalujíc
|
---|
[31] |
mi, kterak jim welké nátisky děláš, což se pastew dotýče na Kladnisku , ježto jim
|
---|
[32] |
w tom nikdá překáženo není za mne od žádného pána, než wolně jest paseno
|
---|
[33] |
1) Psaní toto postawili sme již nahoře pod číslem 5. wiz Archivu dil I, str. 74.
|
---|