EN | ES |

Facsimile Lines

793


< Page >

[1]
A. VII. Dopisy p. Alše Holického ze Sternberka r. 1440. 13

[2]
do s. Jana nebo do boZieho téla, a pan Menhart i PraZené swolili na bozi tèlo a
[3]
také; a wsecky wéci sem sobé téZ poklàádal jakoż ty dotyées w swém tomto
[4]
psaní, a zwláště sem toto pied se wzal, abych učinil a potom za to se nestydel.
[5]
Neb sám srozuměti móžeš, bych nynie do Prahy byl jel, že je nelze jedním koněm
[6]
dreilink wina uwezti. Dále jakož dotýčeš, žeť úroky berů, a že nelze než s nimi
[7]
zajiti, a prose pomoci oc. Duoh to wie, Zetbych rád pomohl, jakozto piieteli
[8]
mému milému: než mněť jest nynie nelze žádnými lidmi pomoci odsawad, pro diwne
[9]
wěci, kteréž se psáti nehodí, než kdyžť se shledáme, ustně zprawim. Nez mnètby
[10]
se zdálo, aby wždy nepočínal do tohoto sněmu , poněwadž tu Cilsky byti ma;
[11]
a také sem jej prwé obeslal, i nynie také, ještěť žádné odpowědi od něho nemám;
[12]
a w tom času by mi se posel wrátil. Neb zlehka k tomu sněmu sám přijede,
[13]
jako Krilowé M* pise. Tutbychme o wseckny wéci lehčeji uhodili, než sice, jakož
[14]
sám tomu srozumeti muożes. Jesili pak žeby tu nic konečného jíti nemohlo, což-
[15]
bych pak tobé jakoito piieteli swému milému raden a pomocen mohl byti, totbych
[16]
rád učinil. Dat. Krumlow, dominico die Jacobi et Philippi annorum oc. XL.

[17]
Oldrich z Rosenberka.

[18]
(Duška). Také jakož píšeš o p. Zajimačowi, a dotýčeš, že móžem pamato-
[19]
wati zapsání sc. Jáť pamatuji, jedinéť sem obeslal, poněwadž tento sněm prodlen
[20]
jest, a k tomu času nebudu wedle swolení a prodlení toho sněmu, a také ubr-
[21]
mana swého nesnadně w télo miere do Prahy wyjednati mohu, a zjednaje, kdyżby
[22]
sam tam nebyl w Praze, newiem coby to platno bylo : i prosimt tebe, mily piie-
[23]
teli, aby mezi nami tymż obycejem, jakoż obecni snóm prodlen jest, také prodlení
[24]
učinil. A kdyż bohda o tomto snómu o božím tčle bude, hotow jsem učiniti jakož
[25]
sem zaručil: nebť bohdá wždy tam budu bezelsti. A co2-té ümysla twého w tom,
[26]
daj mi bez meskánt wédéti po tomto poslu.

[27]

[28]
15.
[29]
Pan Ales panu Oldiichowi: lituje péilisného odtahowäni snëmu, a odpira se, Ze co roz-
[30]
sudí nemůže déle prodlaužiti příměří paně Oldiichowa se Zajimaëem.
[31]
W Praze, 5 Mai, 1440. (Z orig. Třeb)
[32]
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, piieteli mému milému.
[33]
Sluzba ma, urozeny pane a piieteli mily! Jakożs mi poslal kněžny Rakůské
[34]
ptiepis, a takés mi psal o snému odtieZeni, a také mi pises o Zajimaëowi, tèm

[35]
wécem sem wiem porozumél RaciZ wédéti, Ze odtieZeni snému welmi se zle
[36]
lidem líbí, a Zet ho pro nic neodtiehnü, nebt se wsech stran jedů w hromadu,


Text viewFacsimile