| [1] |
A. X. Psaní o záští r. 1413. 519
|
|---|
| [2] |
senberským se panem Jindřichem, a neohradiw se proti mně, jakoby měl dobrý
|
|---|
| [3] |
člowěk učiniti. Tot jest jeden kus.
|
|---|
| [4] |
Druhy kus raé wédéti: Zet mi je byl jal panosi mého Albrechta Dieté
|
|---|
| [5] |
o smluwenü wéc a o umieřenů; jakož TM“ swědomo, kterak smy listy mezi sebů
|
|---|
| [6] |
měli s nebožtíkem panem z Rosenberka: tohoť jest mému panoài musil uplatiti a
|
|---|
| [7] |
jej propustiti; neb jej byl nesprawedliwě jal.
|
|---|
| [8] |
Pak ra¢ wedeti dale, Ze někaká Lhotka wes, ježto se je mój člowěk Wacek
|
|---|
| [9] |
na to táhl, a swú prawdu dobrým swédomim dowozowal i dówody proti opatowu
|
|---|
| [10] |
náprawniku z Zelewa, a o to mnoho roków bylo mezi nimi, a nikdy se mému ne-
|
|---|
| [11] |
mohlo rowné státi od opata Zelewského; a tohot dobrym swčdomím ukážem, do-
|
|---|
| [12] |
brými panošemi toho kraje, i kněze arcibiskupowým úředníkem purkrabí Bedřichem
|
|---|
| [13] |
z Řečice, ježtoť jest naň ubrmanstwie již najposléz přicházelo, a wždy jimi schá-
|
|---|
| [14] |
zelo, ale ne mym élowékem. A když se wždy mému člowčku nemohlo rowné
|
|---|
| [15] |
stali: tehdyt sem těm lidem kázal zajieti, i je wšecky zjímati z té Lhotky, oswěd-
|
|---|
| [16] |
čiw w kraji mnoho dobrým lidem, i nebožci Odolenowi, a jemu se téZ zdálo. I
|
|---|
| [17] |
dal sem ty lidi wsecky i dobytek na rukojné, takú měrů, aby ti lidé nesluseli
|
|---|
| [18] |
w Zádného, ani Żadnemu úroka wydáwali, do ohledanie ubrmanského, jakož sů byli
|
|---|
| [19] |
wydáni s obü stranü, ktożby k tomu sprawedliw byl, mójli aneb opatuow. A opat
|
|---|
| [20] |
obwrh se toho wseho, i Zalowal na mè KM“ a méstóm, Ze jsem jemu a jeho panosi
|
|---|
| [21] |
pobral a kwalt mu učinil. Tu m6 KM' obeslal, a já sem ihned k JM“ jel, i wy-
|
|---|
| [22] |
wedl sem se před JM“ i před městem, Ze jest na mé kriwdu żalowal. A opat
|
|---|
| [23] |
wida, że jemu jeho zlost a kriwda nemohla ostáti, i sikuje na mé Malowce, Ze
|
|---|
| [24] |
Malowec pise mné o swého Uhlika, prawé bych jemu jeho panosi pobral Uhlikowi.
|
|---|
| [25] |
A já mu hned zase odepsal: Newiemt bycht co tobě nebo twému učinil; pakliť
|
|---|
| [26] |
se wżdy zda, bycht co winowat byl, buď semnů před purkrabí Pražským, tuť chci
|
|---|
| [27] |
slyšeti, z čeho mi winu das; a jatbych k tobě také měl něco mluwiti. Tu mi
|
|---|
| [28] |
psal zase, že před purkrabí býti nechce, ani před králowů raddů, a prawě že mi
|
|---|
| [29] |
se nehodí býti; to on wie proč, A podal mi nebožce Rosenberského, pána swého,
|
|---|
| [30] |
a on nebožtík podal nás na Ceńka z Wartemberka, jakoż nynie Lipnici drží. Tu
|
|---|
| [31] |
sem ja hned poslal Prokopa strýce swého ku panu Ceńkowi, prose jeho by se
|
|---|
| [32] |
w to uwázal, a chtě naň mocně zaruëiti Tu mi pan Čeněk wzkázal, že to chce
|
|---|
| [33] |
rád učiniti, a že mu jest o tom také nebožtík Rosenberský psal, že jeho Malowec
|
|---|
| [34] |
má za to také prositi: toho jest neuéiniL A tohot werim panu Čeňkowi, že mi
|
|---|
| [35] |
Lo sezná. A mezi tiem TM* mluwil semnü od desk wysedse u S. Jiljie, Ze je Ma-
|
|---|
| [36] |
lowec na TM* mocně přišel, což jest mezi mnů a mezi ním; a já to také TM“ mocně
|
|---|
| [37] |
w ruce dal. A TM' nem takto odpowédéla a ika: tot buoh wie, Zet té prázdni
|
|---|
| [38] |
nemàm toho konati nynie mezi wámi; nez uéih takto àwagre, a ty Malowée, slibtaz
|
|---|
| [39] |
ke mně, abyšta spolu neměla nic zlého éiniti Tu swa oba slibila pod wóru a pode
|
|---|
