| [1] |
C. VI. Nejstarší zápisy Hradecké r. 1384. 317
|
|---|
| [2] |
że sem po rozdiele swů polowici rybníka prodal bratru swému Oldtichowi za tti
|
|---|
| [3] |
sta kop grošów Pražských střiebrných; aty penieze má dáti za mě dluhy w židech
|
|---|
| [4] |
i w křesťanech, ježto jsem za mého otce i sám za sé dlužen, a kteréž já ukáží
|
|---|
| [5] |
a znáti budu, ty on má platiti za mě; a což bude wiece peněz než ti dluzi, ty
|
|---|
| [6] |
mi ma dati polowici na swatého Martina a polowici na středopostie; to mi má
|
|---|
| [7] |
zaručili a listy dobrymi utwrditi, jakZ pani Petr a Jan z Rozmberka káží; a nynie
|
|---|
| [8] |
inámy ten rybník do swatého Martina spustili, a ryby i penieze spelu deliti. A takć
|
|---|
| [9] |
bratr mój Oldiich bude moci ten rybník dále topiti na swé dwa lány a na mé
|
|---|
| [10] |
druhá dwa lány, a ješče ostane puol čtwrta lána lesu podlé toho rybníka: a to
|
|---|
| [11] |
mámy rozdéliti, jakZ páni kázi z Rozmberka ; byloliby, Zeby ten rybnik mohl dále
|
|---|
| [12] |
topiti na mé lesy neb na mů dědinu, tehdy mój bratr Oldřich má mi odměnu dáti,
|
|---|
| [13] |
jako pani z Rozmberka każi. Bylliby kto takć otci našemu co dlužen, toho mámy
|
|---|
| [14] |
spolu dobywati, a spolu děliti, cožbychom dobyli: pakliby kto co na nás dobyl
|
|---|
| [15] |
otcowych dluhów práwem, a my 5ё tomu nemohli obrániti, toho mámy spolu upla-
|
|---|
| [16] |
cowati i zaplatiti. A coż jest pak ješče nedielno mezi námi, to mámy rozděliti,
|
|---|
| [17] |
když páni z Rozmberka káží a kakžkoliwčk oni káží. A to smy sobě slíbili pode
|
|---|
| [18] |
třmi sty kopami a pod wčrú a pode cti poslušní býti o wšeckny weci, nic po sobě
|
|---|
| [19] |
neostawujíc, kteréž jsů mezi námi nebo ješče býti mají, o ten diel, we wšem jich
|
|---|
| [20] |
poslusnu bÿti. Kdeżbych toho neučinil, a oni na mé wyznali neposlusenstwie: tehdy
|
|---|
| [21] |
mám inhed tii sta kop zaklada propasti, a ty inhed hotowymi penézi zaplatiti, od
|
|---|
| [22] |
toho dne, jakžby na mě wyznáno bylo, we dwů nedělí. Paklibych toho neučinil,
|
|---|
| [23] |
tehdy pani di¢we řečení z Rozmberka mají plnů moc w mé zboZie s& uwäzati a
|
|---|
| [24] |
prodati a zastawiti w jistině i w škodách, podlé swé wóle; a proti tomu abych
|
|---|
| [25] |
nemohl jmieti ižádné pře ani žádného práwa. А na lepšie potwrzenie těch wöci
|
|---|
| [26] |
swû pecet sem ptiwèsil k tomuto listu, s pečetmi k mej prosbě jedné na swé-
|
|---|
| [27] |
dectwie toho wšeho urozených pánów, páně Jindřichowů z Rozmberka, páně Heř-
|
|---|
| [28] |
manowůú ze Hradce a páně Jindřichowů také ze Hradce. Dán list od bożieho na-
|
|---|
| [29] |
rozenie léta po tisíc tří set osmdesátého čtwrtého, w úterý před powýšením swa-
|
|---|
| [30] |
tébo Kříže. (Wisi 4 pečeti neporušené.)
|
|---|
| [31] |
|
|---|
| [32] |
Oldřich ze Hradce a Přibík ze Straże slibuji zdrżeti a splniti wypowéd, kterau Jan
|
|---|
| [33] |
z Rosenberka, Jindiich ze Striże a Sezema z Austi, co mocni rozdilce mezi nimi a mezi
|
|---|
| [34] |
Petrem a Janem ze Straże, o statek a hrad Strážský oc. učinili,
|
|---|
| [35] |
W Budéjowicich, 1388, 6 Nov.
|
|---|
| [36] |
My Oldřich ze Hradce a Přibík ze Stráže wšem nynéjsím i budücim wyzná-
|
|---|
| [37] |
wáme tiemto listem, ktož jej slyšeti nebo čísti budů, že sme prosili urozených
|
|---|
