EN | ES |

Facsimile Lines

793


< Page >

[1]
294 B. IV. Snómowni wici České r. 1451.

[2]
newadź jsu Chebsti listu priznawaciho k jednot® pana z.Rozmberka a pana Oldiicha
[3]
ze Hradce jako jiní nepoložili, a k těm zlatým se tak swolili, i potom z. žádného
[4]
útisku netůžiwše, přede wším sněmem panu Jirikowi s jinymi jeho piately z toho
[5]
děkowali, že s nimi naloženo milostiwě: jakož jsů se swolili, tak utińte.

[6]
Tyto pak wšecky wěci námi tuto již wypowědčné , buďto o mieru držení,
[7]
o zboží napřed jmenowanych postupowáni, o wězňów propuštění, neb o čemž koli
[8]
jiném, tak jakž každý kus w sobě zawřien již a wypsán jest, tak z jedné wšech
[9]
nás wuole i úmysla rozkazujem, aby od každého, což se koho dotýče, byly při-
[10]
jaty, naplněny a skutečně dokonány. Pakliby na komkoli, jenž těmito našimi: -
[11]
powedmi k éemu jest zawázán, co sešlo: aby ta strana, z jejiežlo jednoty takowy
[12]
by byl, to oprawila, zastala i skutečně naplnila tak wcele a úplně, jakoby onen,
[13]
jemuž jest rozkázáno, měl učiniti, bez wymlüwänie i odporu wselikého.

[14]
Item, jestlizebychom tuto kterych pri jichzto nàm popisowe jsü dàáni, po-
[15]
zapomenuli, a tak jich wypowedéti obmeskali, to nebude ke škodě ižádněmu, ale
[16]
o sněmu najprw w Praze budiciem, neboli na miestech wýš položených , strany,
[17]
jichiby se dotykalo, pied nami budte, tut ma také to podlé sprawedlnosti jed-
[18]
nano býti.

[19]
Na potwrzenie wiech wéci tuto wypowédénych my wsichni ubrmanć nade-
[20]
psaní pečeti naše wlastnie dali jsme i kázali priüisknüti. Kterézto wypowedi staly
[21]
jst se w středu na hod kitenie syna boZieho, léta jeho marozenie tisic étyri sla
[22]
padesát a jedno.

[23]
49.
[24]
Weřejné prowolání za příčinau pokoje a řádu w zemi, ze sněmu swatokateřinského
[25]
utinèné. (Z rkp. Sternb. p. 189 190.)
[26]
JF Praze, 1451, 6 Januar.

[27]
»Jednosworné sjednánie pánów o sněmu w Praze na sw. Katerinu.«

[28]
ln disgressione autem congregationis ejusdem, ut regnum ipsum tranquilli-
[29]
tatis et pacis amoenitate gaudere valeat atque possit, in punclis et articulis infra
[30]
scriplis omnes unanimiter resederunt, eaque et eos in omnium audientia publica
[31]
legi mandaverunt, quibus omnes et singuli consenserunt, nemine penitus discrepante,
[32]
voce quoque praeconia proclamari per civitates et dominia jusserunt.

[33]
Najprwé silnice wiecky aby sly prostranné a swobodne.

[34]
Item lipeżuow a kradeżuow, wybojów a pálení denních a nočních, aby
[35]
bylo konečně wšech přestáno. Pakliby kto w takowém zlém účinku zastižen byl
[36]
neb uswědčen, nad takowým i nad każdym, jenżby ho zastáwal, býti mstěno
[37]
podlé popraw starodáwnich.


Text viewFacsimile