| [1] |
B. IV. Snimowni wici Ceskć r. 1450. 279
|
|---|
| [2] |
wěřitelóm naším nahoře psaným: tehdy hned máme a slibujem nazajtiie po napo-
|
|---|
| [3] |
menutí, kteřížbychomkoli napomenuti byli od wéritelów nasich swrchupsanych, aneb
|
|---|
| [4] |
od jednoho z nich, listem, ustně nebo poslem, každý z nás sám osobně, jeden
|
|---|
| [5] |
druhého nečekaje, ani se druhym wymlüwaje, s jedniem pacholkem a se dwéma
|
|---|
| [6] |
końoma wjeti a w obyčejné leženie země této České wlehnůti do Prahy neb do
|
|---|
| [7] |
Hradce nad Labem, z těch měst do jednoho, w duom ctného hospodáře nám od
|
|---|
| [8] |
swrchupsaných našich wěřitelów ukázaného, a tu prawé a obyčejné země České
|
|---|
| [9] |
leženie plniti máme, z něho žádným obyčejem newynikajíc; aneb každý z nás miesto
|
|---|
| [10] |
sebe bude moci w to leżenie panosi rádu rytiefského poslati, téZ s jedniem pa-
|
|---|
| [11] |
cholkem a se dwéma koüoma. A kdyżby ótrnácte dní od napomenutie minulo
|
|---|
| [12] |
pořád poéíitajic, leZme my neb neleZme, a penéz jesté základnich sprawedliwe
|
|---|
| [13] |
propadenych a seznanych nesplnili weritelóm naàim éastopsanym: tehdy jim tiemto
|
|---|
| [14] |
listem dáwáme plnů moc a celé práwo, aby ty jisté penieze tak propadené na
|
|---|
| [15] |
nasi wšech škodu společní a nerozdielnü wzali w kiestanech nebo w żidech. A
|
|---|
| [16] |
z toho lezenie na niZádné práwo nemáme wyjiezdéti, ani kterak wyniknüti, dokudZ-
|
|---|
| [17] |
bychom wšech těch peněz swrchupsanych üplné a docela swrchupsanym wéritelóm
|
|---|
| [18] |
našim nesplnili i se wšemi škodami, kterézbykoli swrchupsant naài wiéritelé skrze
|
|---|
| [19] |
to neplnénie naie wzali, jeZtoby je dobrym swédomim, bez piisah a wčrowánie,
|
|---|
| [20] |
pokázati mohli. Umtelliby kto z nas swrchupsanych jistcuow a rukojmi w tomto
|
|---|
| [21] |
Casu, jehož pane boże rać ostiieci, tehdy my Ziwi zuostali slibujem k sobě jiného
|
|---|
| [22] |
w tÿZ slib pristawiti miesto toho umrlého, tak dobrého a mowitého, w jednom
|
|---|
| [23] |
měsíci pořád zběhlém, i list tento také w táZ zase slowa obnowiti, kolikrátby
|
|---|
| [24] |
toho bylo potrebie, pod pokutü leZenie swrchupsaného. A ktozbykoli tento list
|
|---|
| [25] |
mél s dobrü wuoli wéritelów naSich swrchupsanych, aneb s wétài stranü z nich,
|
|---|
| [26] |
ien mà i mieti bude tuž moc i plné práwo k tomu ke wšemu, což tento list
|
|---|
| [27] |
swědčí, jakozto oni sami wéritelé naài swrchupsani. A jestližeby nám pro nase
|
|---|
| [28] |
neplnenie swrchupsani nasi wěřitelé láli neb primlúwali, nemáme jim w tom od-
|
|---|
| [29] |
mlůwati, než wšudy znáti, Ze oni jsü prawi a my proti nim kriwi. Toho na pew-
|
|---|
| [30] |
nost i na potwrzenie a na zdrZenie, my wsichni nahorepsaní jistci i rukojmé peéeti
|
|---|
| [31] |
swé wlastnie s nasim weédomim i priznánim dali sme priwésiti k tomuto listu do-
|
|---|
| [32] |
browolné. Jenz jest dán a psán na hrade Wildsteiné , we étwrtek pred swatjm
|
|---|
| [33] |
Witem, aneb na ochtáb téla Bożieho, let bożich etc. padesatćho.
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
List pfiznawaci ku příměří a ke smlauwě Wildstemmské se strany: Poděbradské.
|
|---|
| [36] |
(Z orig. arch. Třebon.)
|
|---|
| [37] |
Na Wildsteine, 1450, 11 Jun.
|
|---|
| [38] |
My Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad, Aleš ze Šternberka, Zdeněk ze Štern-
|
|---|
| [39] |
beřka, najwyšší purkrabě Pražský, Jan Zajimač z Kunstatu, Jan z Rüsinowa Cáslaw-
|
|---|
